V královském městě Chrudimi se nacházelo celkem 12 mlýnů. Dvěma z nich, Májovu a mlýnu Podpumbereckému jsem věnoval kešky GC8ZRCA resp. GC90DJM. Další mlýny vezmu šmahem, je jim věnována tato multina.
Důležitým předpokladem k činnosti mlýnů byly náhony. V řece se stavěly splavy, aby vzdouvaly hladinu a naháněly vodu na kola mlýnů, popř. valch, hamrů či jirchoven. Budovaly se již za Přemysla Otakara II. Mlýny nemohly pracovat při slabém nebo příliš silném proudu vody, proto se přítok náhonem musel regulovat.
Chrudimský náhon začínal u Janderovského splavu blízko Slatiňan, pokračoval v místě dnešní cesty v zahrádkářské kolonii až k mlýnu Klobásov, kde byl další jez. Odpadní voda se vracela do řeky nad jezem u Valchy. Další splav byl pod nemocnicí v místě vyústění pěšiny u koupaliště, byl zván „U utopeného“. Dále pokračuje náhon, kdysi zvaný Strůha. Pod tzv. Slepičími schody z něj odbočoval další náhon, který vedl k Roštině, místu, kde dnes stojí divadlo. Zde se voda propouštěla do řečiště Chrudimky. V tomto místě se dělily všechny čtyři městské čtvrti a stýkaly tři náhony, jeden s vratnou jalovou vodou od Koželužského mlýna, dnes parkoviště aut. Říkalo se, že tu teče voda proti vodě. Při povodních se oblast Roštiny rozlévala do jezera. Náhon pak dále pokračoval pod svahy chrudimské ostrožny až k Májovu. Nutno kvitovat velmi dobrý počin nedávné revitalizace jeho části v délce přes 1 km.
Půjdeme-li proti toku náhonu od Podpumbereckého mlýna, navštívíme virtuálně nebo fyzicky místa jednotlivých bývalých mlýnů v tomto pořadí:
Mlýn Blehovský (úvodní souřadnice) – jinak Vaňurovský, Korečkovský nebo Zítkovský, stával již v 15. století v Putrkasech pod bývalou Katovou branou a stávajícím schodištěm vedoucím za kdysi populární pivnicí „Na Festuňku“. V 16.století jej držela rodina Vaňurových, k níž se váže Svátkův příběh o katu Mydlářovi. Po tahanicích mezi členy Mydlářovské rodiny přešel mlýn na topolského Jana Zítku, zvaného Koreček. Korečkovský mlýn však zchátral a obec jej prodala Jiřímu Blechovi, po němž pak nazýván Blehovskem (správněji Blechovskem). Později jej držel Samuel Petržílek, výběrčí kontribučních peněz. Po zpronevěře peněz o mlýn přišel. Mlýn měl jedno složení. V sousedství se nacházela střelnice. Objekt pak využíval lihovar, dnes slouží pro účely prádelny a čistírny.
Mlýn Podfortenský (stage 2) – byl z 15. století a byl napájen dalším náhonem, který začínal u dnešního letního kina, vedl Lázeňskou ulicí a dnes je již zasypán a nahrazen záhonem. Z držitelů jsou známi Vavřinec, Matěj z Městce, Ondráčkovi, Kubovi, Michal ze Solopysk, Jan Hroch z Mezilesic, Běškovcové z Běškovic a r. 1746 Fr.Svoboda. Mlýn míval troje složení a jahelku. Někdejší mlýnský objekt byl upraven pro potřeby Okresní správy spojů.
Mlýn Koželužský (stage 3) – vznikl v místě původní soukenické valchy z doby husitské, a to pod Širokou (dř. Dlážděnou) ulicí, pod někdejší Dolní městskou branou. Roku 1459 prodán mlynáři Mlejnkovi z Dvakačovic, který byl povinen nejprve „fedrovat valchovnu pánům soukeníkům“. Počátkem 18. století byla při něm stoupa na tlučení třísla, čímž byl zván také mlýnem Tříselným. V 19. století měl tři mlýnská složení, jahelku a pilu. Z majitelů jsou dále připomínáni Papoušek, Vambera a Polívka, po nichž také nesl svého času pojmenování. Po přestavbě budovy se tu usídlilo Okresní plemenářské středisko. Mlýnské kolo bylo v roce 2001 obnoveno na upomínku zašlých mlynářských časů.
Vodárna (stage 4) – objekt v místě dnešní restaurace „U kata Mydláře“ s nově instalovaným kolem nikdy mlýnem nebýval. Bývala tu od r.1842 vodárna, v níž se voda čerpala dřevěným potrubím do věže na Puši a odtud do Novoměstské kašny, čímž bylo zajištěno zásobování města vodou.
Mlýn Hrkačka (stage 5) – dřevěný mlýn s doškovou střechou byl postaven r.1728 Josefem Hlaváčem v místě původního mlýna zvaného Horní. Často měnil majitele, až od roku 1850 náležel mlynářům rodu Šmahelů, jejichž osudy popsala v románové trilogii Helena Šmahelová, konkrétně osudy na Hrkačce v třetím dílu. Rozsáhlá zahrada mlýna byla rozparcelována na stavební parcely a zastavěna. V roce 1909 koupila Hrkačku Otýlie Horská a po třech letech mlýn totálně vyhořel. Jeho sutiny byly odstraněny a mlýn vymazán z pozemkových knih.
Mlýn Podkopanický (stage 6) – se nacházel pod viničným svahem tzv. „Dlouhé hory“ a připomínán již od r.1439 s mlynářem Janem Veselým ze Zaječic a v r.1444 s mlynářem Velebným. Stávala při něm i soukenická valcha. V 16. století zde mlynařili Sukovatý, Jakub Tele, pak jeho bratr Blažek (označovaný jako „Telecí bratr“), Rosa a Matěj Mydlář. V 17.století držel mlýn rod Kryšpínů ze Stradavy (1635-1692) a chrudimský lékař Štaudenraus (1692-1717). V 19.století náležel rodině Podhajských (1822-1888), po nich Kolovratníkovým, kteří vodní kola nahradili turbínami. Mlýn ukončil činnost po r. 1926. Dnes je zde dřevovýrobní podnik.
Mlýn Malý (ref.point 1) – se nacházel „na malý čtvrt míle od města“ v místech, kde řeka před regulací tekla velkým obloukem. Nebyl tudíž na náhonu. Prvně se zmiňuje r.1598, kdy pro jeho stavbu bylo prodáno místo, „kdež býval Malijovský mlýnec“, však zaniklý povodní. Měl původně jedno mlýnské složení, z mlynářů je znám Jeroným Radiměřský (1628) a Jakub Kecinka (1704). Mlýn stával již za opevněním Kateřinského předměstí, za branou Štěrbovskou, kterou se jezdívalo na Slatiňany. Velkou škodu utrpěl za dalších povodní (1720, 1782, 1814). Mlýn pak zanikl a v jeho sousedství vznikl Hýrův parní mlýn. Jeho budovu v ulici Obce Ležáků dnes využívá autobusová doprava.
Mlýn Valcha (ref.point 2) – se nacházel v místech dnešní restaurace na chrudimském koupališti. Ve staré Chrudimi bývalo soukenictví nejdůležitějším řemeslným oborem a bylo potřeba valchováním zušlechťovat vlněné tkaniny. Proto se valchy připojovaly i k některým mlýnům, jako k tomuto.
Mlýn Klobásov (ref.point 9) – aneb „na Rakovci“ nebo „v Rakovicích“, prvně připomínaný r.1446, byl v 16. století v držení Matěje Klobásy. Z dalších majitelů známi Samuel Franc z Liblic (1593), obec (1613), rod Svobodových (1746-1907) a Kolovratníkovi, za nichž r.1928 vyhořel. Dnes budova mlýna slouží jako součást zimního stadionu.
Na úvodní souřadnice ani nechoďte, ukazují místo, kde stával Blehovský mlýn. Od stage 2 posbírejte indicie k výpočtu finálních souřadnic. Kešku najdete na:
N49° 5(A-10).(D-1)(B-4)(C+D) E015° 4(A-B).(E-D)F(C+E)
Změna umístění 14.3.2025, proveďte korekci: N +0,016, E-0,208