Na úvodních souřadnicích keš nehledejte. Zde se nacházelo

Německé polní letiště „Zauchtel“

Letiště se nalézalo na polích v prostoru mezi dnešním silem ZZN v Suchdole n.O. (něm. Zauchtel) a prvními usedlostmi v Mankovicích (něm. Mankendorf). Bylo vybudováno Němci pro potřeby nacistické „Luftwaffe“, a to hned dvakrát (ve dvou časových obdobích).

Polní letiště roku 1939

Po žních v roce 1939 nesměli sedláci ze Suchdolu a Mankovic, kterým pozemky patřily již pole obdělávat.  V průběhu měsíce srpna se započalo s budováním letiště. Celá plocha byla nejprve důkladně poorána, srovnána bránami a za kropení vodou válcována. Tyto práce prováděly k tomu určené „týlové“ německé vojenské jednotky. Ještě v srpnu pak zde přiletěla bombardovací letka bombardérů typu Dornier Do 17 a Ju-87 „Stuka“, několik dopravních Ju-52/m3 a lehkých pozorovacích dvojplošníků. Jednalo se o některou z jednotek 4. letecké armády „Luftflotte 4“, která se na naše území krátce po obsazení zbytku ČSR a vzniku protektorátu „Böhmen und Mähren“ začala stěhovat  z Německa v rámci příprav k napadení Polska.

Fotografie letiště „Zauchtel“ (Suchdol n.O.) v roce 1939

Hned v ranních hodinách dne 1.9.1939 také bombardéry ze suchdolského letiště odstartovaly k prvním bojovým akcím a náletům na Polsko. Tímto okamžikem se svět ocitl, po 21 mírových letech, opět ve válce, která svým rozsahem neměla obdoby. Po skončení polského tažení bylo letiště zrušeno a pole mohly být znovu využity ke svému původnímu účelu.

Polní letiště v roce 1945

 V březnu 1945 bylo letiště opět na stejném místě obnoveno. Důvody jeho zřízení byly však zcela opačné jako v roce 1939. Zbytky dříve „hrdé a neporazitelné“  německé Luftwaffe byly tentokrát nuceny s přibližující se frontovou linií se stahovat  zpět na západ. Proto zde byla urychleně přesunuta pracovní jednotka, kterou tvořilo mimo jiné asi 10 příslušníků ROA  tzv. “Vlasovovy armády“. Na přípravě a rovnání přistávací plochy se muselo podílet i místní obyvatelstvo ze Suchdolu a Mankovic  včetně školní mládeže. Byla tak zničena ¼ polí, na kterých ještě něco rostlo. Celá stavba trvala asi 14 dnů.  Koncem března 1945 zde již přistávaly první letadla. Jednalo se asi o 16 -18 bitevních strojů „FOCKE-WULF“ Fw -190 jednotky  SG 4 (I. a III. letka „Schlachtgeschwader 4“) přesunuté z Horního Slezska. Bitevníky Fw-190 F-8/9 byly vyzbrojeny již „moderními“ raketami tvz. “Panzer blitz“, kterých nesli pod svými křídly až 8 ks.

Několikrát denně tyto stroje odtud startovaly do bojových akcí proti postupující Rudé armádě a jejímu letectvu. Ne vždy se však všechny vracely zpět a jejich počet na suchdolském letišti tak postupně ubýval. Největší ztráty utrpěla bitevní jednotka SG 4 při bojích v oblasti Opavy. Dodnes nejsou dopady některých letadel objasněny včetně osudů jejich pilotů, kteří jsou dosud nezvěstní. Na začátku zde bylo asi 20 - 25 pilotů, kteří byli ubytováni převážně v Mankovicích. 3 piloti pohotovostní letky byli stále i v noci u svých strojů. Službu konající personál zajišťující provoz na letišti – radisté, mechanici, zbrojíři atd. byli umístěni v blízkosti letiště ve vojenských stanech, maringotkách a lehkých montovaných objektech, které si zde pro tyto účely přivezli. Celý prostor letiště byl pro civilní obyvatelstvo zcela uzavřen a byl hlídán strážní jednotkou.

V hostinci Na Samotě (Hospůdka) bylo ubytováno asi 30 italských zajatců, kteří měli za úkol kopat okopy a kryty pro „flaky“ protiletadlové obrany a jejich obsluhu. Obranu letiště zajišťovalo několik rychlopalných děl („flaků“) r. 20 a 37 mm. Jeden čtyřhlavňový ráže 20 mm byl umístěn přímo na střeše výpravní budovy žel.stanice Suchdol n.O. Na nádraží bylo odstaveno na vedlejší koleji několik cisteren s leteckým palivem, které hlídali 4 vojáci. Přepravu paliva k letadlům zajišťovalo v 200 l sudech asi 10 -15 civilních zaměstnanců.

Stroje startovaly převážně směrem na Mankovice. Po startu točili okruh nad oblastí mezi obcemi Mankovice, Jeseník n.O., Bernartice a Suchdol n.O. (prostor kolem řeky Odry) a pokračovali dále směrem na Ostravu. Při technických potížích po startu v tomto prostoru odhazovaly, před návratem zpět na letiště, veškerou munici ze závěsníků pod křídly. Místa nálezů nevybuchlé munice pak pyrotechnik z letiště označoval dřevěným kůlem a hromádkou chvojí (tato munice byla až po válce zlikvidována odpálením). Přímo na letišti se přihodilo několik havárií,  po nichž musely být některé stroje odepsány.      

Dne 27.dubna 1945 na letiště zaútočilo 6 sovětských stíhaček (rozsah způsobených škod není znám, ale letiště po útoku fungovalo dále bez přerušení).

Dne 1.května 1945 zde mělo mezipřistání 9 strojů Bf 109 Messerschmitt, které po doplnění paliva pokračovaly dále na západ.

Vlastní letiště zde bylo v provozu do 2.května 1945, zbylé letu schopné stroje byly přesunuty dále do vnitrozemí a zařízení letiště bylo z části urychleně odvezeno nebo zničeno, aby se nedostalo do rukou Rudé armády. Německá jednotka SG 4 skončila svou bojovou činnost na letišti v Hradci Králové. Po německé „Luftwaffe“ zůstalo v Suchdole n.O. (na ploše dnešního areálu ČD ) vrakoviště několika zničených a poškozených letadel, které se brzy po válce staly „rájem“ zvídavých kluků.

zdroj: Letecké muzeum Suchdol nad Odrou

letecký snímek z roku 1946 - po letišti ani památky, statek u keše dnes také nestojí