Po stopách KHB - Přibyslav Multi-Cache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.

Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.

Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!

PŘIBYSLAV

Přibyslav je od Havlíčkovy Borové vzdálená asi osm kilometrů. První vzpomínka na Přibyslav byla pro malého Karla tíživá: "As v 3. nebo 4. roce jsem si na pavlači zlámal nohu pravú, nastúpiv na vařený brambor, které otec můj, tenkráte velký milovník holubů, jim k žrádlu házel. Odvezli mne do Přibyslavi, kde jsem as čtvrt léta pod dohlídkou doktora ležel a stará bába mi nohu v deskách převazovala. Pamatuju se dosud na ni, jak chodila v červené čepičce a jak já věda, že mne, když spím, nebude nutit k převazování nohy (což bylo bolestné), naschvál vždy dělal, jako bych spal."

Později Karel Havlíček vytrvale docházel do Přibyslavi za svým prvním a zcela jistě i nejvlivnějším učitelem farářem Janem Brůžkem, který sloužil v kostele Narození sv. Jana Křtitele v Přibyslavi od roku 1839 až do své smrti v roce 1845. U skromného náhrobku na starém kostelním hřbitůvku můžeme na Jana Brůžka vzpomenout: "Tu odpočívá zdejší duchovní pastýř, biskupský vikář, konsistorní rada, učitel Karla Havlíčka Borovského Jan Brůžek, narozen v Praze 21. června 1787, zemřel v Přibyslavi 27. listopadu 1845."

Na výchozích souřadnicích nalezneme pomník Karla Havlíčka, který je umístěný naproti soše Jana Žižky. Vytvořil jej akademický sochař Roman Podrázský, přibyslavský patriot a bývalý starosta města.

A = Počet písmen v prvním řádku nápisu na bustě KHB
B = Počet písmen v druhém řádku nápisu na bustě KHB
C = Počet písmen v třetím řádku nápisu na bustě KHB

Za zády máme sloup veřejného osvětlení, na kterém je zakreslena modrobílá čtvercová značka.

D = Počet bílých vodorovných pruhů
E = Počet modrých vodorovných pruhů