Kostel Navštívení Panny Marie Ženklava
Původní kostel
První zmínky o kostele v Ženklavě jsou z počátku 16. století. Není známo, kdy byl tento kostel postaven, ví se jen, že byl zasvěcen Všem svatým. Kostel byl vystaven z kamene a byl 7 sáhů 2 stopy dlouhý (přibližně 13 m.) A 3 sáhy 4 stopy široký (asi 6,5 m.). Ve věži se nacházely dva zvony o hmotnosti 100 a 150 kg. Kolem kostela byl hřbitov. Předpokládá se, že Ženklava, stejně jako sousední Veřovice, patřila k farnosti mořkovské. Věž kostela byla opravena roku 1598 a v roce 1775 byla osazena horní dřevěná část.
Náboženský život v Ženklavě se podstatně změnil na počátku 16. století. Noví usedlíci, kteří osidlovali obec po živelné pohromě, byli nekatolíci, hlásící se k Jednotě bratrské. To vedlo k tomu, že byl kostel Všech svatých na přelomu 16. a 17. století přeměněn na bratrskou modlitebnu. Od roku 1570 působili v Ženklavě protestantští pastorové. Jejich činnost skončila v roce 1624 vydáním císařského patentu, kterým byli nekatoličtí duchovní vypovězeni z území Čech a Moravy. Farnost se pak dostala pod správu olomouckých jezuitů, kteří sídlili v Novém Jičíně v roce 1626 byla připojena k farnosti štramberské.
Samostatná duchovní správa a nový kostel
Při náboženské reformě císaře Josefa II. Roku 1784 byla v Ženklavě zřízena samostatná duchovní správa - Ženklava se stala samostatnou farností se svým vlastním duchovním správcem. Fara byla vybudována roku 1789 a o necelých sedmdesát let později (1857) začíná se stavbou nového kostela. Původní kostel Všech svatých byl rozebrán, ponechána byla pouze věž, která byla zvýšena a byl přistaven nynější kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie. Pro nedostatek místa nebyl však nový chrám vystavěn směrem východozápadním jako původní stavba, ale směrem severo-jižním, takže věž stojí netradičně z boku kostela. Stavba chrámu byla dokončena roku 1859, avšak vysvěcen byl až o 9 let později.
V roce 1888 byla kostelní věž opatřena hodinami. V roce 1895 byla přední část kostela v roce 1900 i kostelní loď vymalována. Pod bleděmodrým klenutým stropem se třpytily zlaté hvězdy a na klenbě se skvěl nápis: „JEŽÍŠ CHRISTUS, GOTT, MENSCH, LEBT, SIEGT, HERRSCHT! 1900“ (Ježíš Kristus, Bůh, člověk, žije, vítězí, kraluje! 1900). Po převratu v roce 1945 byla tato slova přelíčena.
Hlavnímu oltáři v presbytáři vévodí nad svatostánkem zobrazení Navštívení Panny Marie (P. Maria navštěvuje svou tetu sv. Alžbětu), po stranách oltáře jsou umístěny sochy svatých apoštolů Petra a Pavla. Na levé straně chrámové lodi byl dříve Mariánský oltář, na pravé oltář Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Obraz na levé straně znázorŇuje Jana Křtitele křtícího v řece Jordánu Ježíše Krista. Obraz na pravé straně zpodobňuje patrony Moravy, apoštoly sv. Cyrila a Metoděje. Jmenované obrazy, stejně jako obrazy křížové cesty vytvořil malíř Ignác Berger z Nového Jičína.
Roku 1899 byl opatřen obraz patrona rolníků sv. Isidora, který zdobí slepé okno pravé strany kostela. Protější okno na levé straně je vyplněno vitráží sv. Anny a její, v dětském věku vyobrazené, dcery Panny Marie.
Kromě celé řady drobných i větších vnějších a vnitřních oprav, prováděných po roce 1945, připomíná farní kronika opravu varhan (1948 a 1963), opravu omítky 1955, malbu presbytáře provedenou malířem Pustějovským z Lichnova (1956), opravu krovů (1964) a fasády 1969.
V roce 1969 se konala slavnost 100. výročí posvěcení kostela za účasti generálního vikáře P. O. Trlíka z Olomouce.
Vnitřní úpravy podle II. Vatikánského koncilu a další velké opravy (elektroinstalace, nové omítnutí věže, oprava a malba interiéru, lustry, střecha, varhany atd.).
V roce 1993 byl farnosti věřícími z Kozlovic věnován obětní stůl a ambon. Nová je také zpovědnice pořízená v roce 1998. Za přispění obce byla v roce 1999 opravena fasáda průčelí kostela a dlažba před kostelem.
K novým opravám kostela patří oprava střechy a fasády věže, která proběhla roku 2020.
Ke keši:
Samotná keš se nachází nedaleko od kostela na klidnějším místě, to ale neznamená, že se tu nikdo nepohybuje, zejména o dušičkách dávejte velký pozor a logujte rychle tak, aby Vás nikdo neviděl. Chovejte se ke keši ohleduplně, pamatujte, že tu keš není jen pro Vás, opravdu není třeba do ničeho kopat, nic rozhrabávat, stačí se jen dobře koukat. Pokud se na místě bude někdo vyskytovat, raději, prosím, odlov odložte na jindy, ať se nám keška neztrací. Keš vracejte přesně tam, kde jste ji našli a tak, jak jste ji našli. Závěrem už snad jen, radost z odlovu a poklidný odlov. 
Jo a ještě, v keši není tužka.