Historie těžby kamene v Panské skále

Pozemek „Na panském“ byl součástí velkostatku Habrovany a patřil tehdejším majitelům habrovanského zámku – Juliu a později Filipu Gomperzovi. Zdejší kamenolom byl otevřen jako jeden z řady dalších, který využívaly těžený kámen pro místní potřebu. Všechny byly časem opuštěny, stejně tak jako drobné „selské“ lůmky s občasnou těžbou kamene, jejichž stopy můžeme nalézt v lese SZ a JZ od Panské skály. Nedaleko lesní cesty jsou i dnes patrné jámy o průměru několika metrů a hloubce do 4 metrů, vesměs zarostlé vegetací.
Těžba kamene „Na panském“ před první světovou válkou není potvrzena. Jisté je, že od roku 1920 byl lom v rukou Družstva legionářů, které vytvořili příslušníci francouzských, italských a ruských legií po návratu z války. V polovině třicátých let se družstvo rozpadlo a provoz ukončilo. Posledním soukromým majitelem byl geometr Ing. Karel Doubek z Brna. Po jeho úmrtí v roce 1948 nebylo dědicům umožněno pokračovat v těžbě, kamenolom byl znárodněn a předán n. p. Moravský průmysl kamene. Po přerušení prací na konci padesátých let byla těžba v roce 1960 obnovena Krajským podnikem pro meliorace a hrazení bystřin a později přešla pod Zemědělské stavby Brno. Na počátku 70. let docházelo k postupnému útlumu těžby a v roce 1975 byla těžba pro nízkou efektivitu zastavena.

Způsob těžby a použití kamene
Panská skála je stěnový lom o rozměrech 150x60 metrů s výškou těžební stěny 20 – 22 m. Dno kamenolomu je v nadmořské výšce 364m. V průběhu využívání se těžila středně až hrubě zrnitá droba. Kámen se dobýval pomocí trhacích prací – nejprve komorovými, později clonovými odstřely. Rozpojené bloky horniny se zpracovávaly převážně ručně. Občas byly do lomu dopraveny pojízdné mechanismy (kompresor, vrtačka, nakladač) a po určitou dobu byl nainstalován drtič. Pramen puklinové vody, který vystupoval ve dně lomu, se čerpal do ubytovny (provozní budovy) a sloužil jako užitková voda pro zaměstnance lomu. Kamenické výrobky se zpočátku používaly pro místní stavby (kostky, soklový kámen) a drobný odpad jako štěrk na úpravu cest. Poslední těžební organizace produkovala kamenivo určené pro meliorační stavby (rigolový kámen, štěrk na úpravu lesních cest).
Současnost
V současné době je areál lomu přírodní památka. V okolí se nacházejí pozůstatky budov a zařízení. U příjezdové cesty je areál s bývalou ubytovací budovou pro dělníky.
