Stručná historie
 |
| [1.] Nakládání kontejnerů se zbraněmi a operačním materiálem pro italské partyzány do jednoho z Halifaxů 148. perutě RAF pro speciální úkoly v italském Bari. |
Operace „SILICA“ byla organizována britským útvarem „Special Operations Executive“ (SOE). Od počátku byla plánována jako kombinovaný československo-britský výsadek, jenž měl především kontaktovat příslušníky Vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava („Regierungstruppe des Protektorats Böhmen und Mähren“) a příslušníky slovenských technických jednotek dislokovaných v Itálii a napomoci při organizování jejich přechodu k italským partyzánům a následnému začlenění do čs. zahraniční armády.
Za československou stranu do něj byli začleněni dva dlouholetí přátelé a rodáci z jihočeských Bernartic nadporučíci Rudolf Hrubec a Rudolf Krzák. Později bylo rozhodnuto rozdělit skupinu na dva tříčlenné výsadky, přičemž první s označením „SILICA-South“ dostal přidělen operační prostor jižně od řeky Pád, zatímco „SILICA-North“ prostor na sever od této řeky.
Výsadek „SILICA-South“, který tvořil nadporučík Rudolf Krzák, podplukovník britské armády C. B. Cope a radista desátník W. Williamson byl úspěšně vysazen v prostoru Monte Castelino 9. září 1944.
 |
| [2.] Unikátní snímek dvou čs. příslušníků výsadku SILICA–North - Rudolfa Hrubce (vpravo) a Bohuslava Nocara pořízený jen několik dní před tragédií. |
Výsadek „SILICA-North“ tvořený nadporučíkem Hrubcem, kapitánem Charlesem F. Whitakerem a z Velké Británie narychlo povolaným četařem Bohuslavem Nocarem byl do akce vyslán poprvé 8. září 1944. Letoun se však musel vzhledem k mimořádně nepříznivým povětrnostním podmínkám vrátit zpátky na základnu v Brindisi (poblíž přístavního města Bari v jižní Itálii).
Druhý pokus o vysazení se uskutečnil v pozdních večerních hodinách 11. září 1944. Letoun Halifax Mk II, sériové číslo BB412 od britské 148. peruti RAF pro speciální úkoly pilotovaný Kanaďanem Johnem Ervinem O'Brienem však beze stopy zmizel a na základnu se už nikdy nevrátil.
Co se tehdy vlastně stalo, bylo zjištěno až po válce. V červenci 1945 informovali příslušníci partyzánské brigády „Garibaldi“ spojenecké velení, že jejich hlídka kolem půlnoci v noci z 11. na 12. září 1944 zpozorovala pád letounu v prostoru Don Minzoni na úpatí hory Cavallaria (kóta 1478 m), přibližně 30 kilometrů severně od Turína. Hlídka, kterou na místo neštěstí vyslali, objevila ohořelé trosky a 13 těl bez známek života (spolehlivě identifikovat se podařilo pouze tři z nich). Partyzáni proto padlé pohřbili nedaleko místa tragédie.
Odtud bylo v roce 1946 všech osm členů posádky (kterou tvořilo pět Kanaďanů, dva Britové a jeden Novozélanďan) a pět parašutistů (Rudolf Hrubec, Bohuslav Nocar, Charles F. Whitaker, a dva Italové – Rodolfo Marchiori a Guido Alessandro Voglino) exhumováno a jejich ostatky převezeny na britský válečný hřbitov v Miláně, kde odpočívá těchto 13 statečných mužů dodnes.
 |
 |
| [3.] Od roku 2014 připomíná místo tragédie Halifaxu BB412 na úpatí hory Cavallaria pietně upravené místo s malou kaplí. |
[4.] Pohled na hromadný hrob č. 5-6 v od. VI, řada C na milánském voj. hřbitově. Odpočívá v něm osmičlenná osádka Halifaxu BB412 i všech 5 parašutistů, kteří se nalézali na jeho palubě. |
Bohuslav Nocar (22. říjen 1920, Plzeň - 11. září 1944, Biella, Itálie)
 |
| [5.] Poručík in memoriam Bohuslav Nocar (22.10.1920–12.9.1944). |
Narodil se 22. října 1920 v Plzni. Otec František byl lakýrník, matka Josefa byla vedoucí pracovnicí v obchodním domě Baťa. Poté, co se jeho rodiče rozvedli, pomáhali matce s jeho výchovou prarodiče. Obecnou a měšťanskou školu absolvoval v Plzni. Po ukončení školní docházky začal nejprve studovat na obchodní škole v rodném městě, avšak nakonec odjel na zkušenou k firmě Baťa do Zlína a po návratu do Plzně nastoupil jako prodavač v jednom z jejích obchodů. Ne však nadlouho. Na počátku roku 1938 se na něj usmálo štěstí a byl zařazen do školícího programu firmy Baťa a odeslán do Tilbury ve Velké Británii. Odtud odjel v zimě 1938 do USA, kde pro svého zaměstnavatele zjišťoval informace o tam připravované Světové výstavě. Nakonec ho firma počátkem září 1939 odeslala do tehdejší Britské Západní Indie na ostrov Trinidad, kde působil jako obchodní zástupce firmy Baťa v Port of Spain.
Vlastenecká výchova, které se mu v rodině dostalo, však Slávka Nocara nakonec přivedla k tomu, že dal u firmy Baťa výpověď a přihlásil se ke službě v čs. zahraniční armádě. Dokonce si za vlastní úspory koupil lodní lístek a přes New York odplul do Velké Británie, kde byl 15. března 1941 zařazen do čs. armády. Prošel základním výcvikem a vzhledem ke svým schopnostem byl zařazen ke spojovací rotě 1. čs. samostatné brigády. Na podzim 1941 zvládl – rovněž úspěšně – paravýcvik na STS 51 („Special Training School“) v Ringway u Manchesteru.
Počátkem roku 1944 ho vybrali k plnění úkolů na území okupované vlasti a v srpnu 1944 byl proto přemístěn k II. odboru Ministerstva národní obrany v Londýně. Zde absolvoval od 26. srpna do 28. srpna 1944 doplňující specializovaný výcvik. V hodnosti desátníka byl zařazen do operace „Silica“ a 3. září 1944 odletěl do Bari v Itálii, kde byl na čs. výcvikové stanici v Lauretu zařazen jako radista do skupiny „SILICA-North“. Dne 10. září 1944 byl povýšen na četaře.
V pozdních večerních hodinách 11. září 1944 nastoupil v rámci operace „SILICA-North“ do letounu Halifax Mk II, sériové číslo BB412, britské 148. peruti RAF na svůj poslední osudový let…
Vyznamenání:
- [1944] Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
- [1945] Československá medaile Za zásluhy II. stupně
- [1945] Československý válečný kříž 1939
Rudolf Hrubec (15. listopadu 1914, Bernartice – 11. září 1944, Biela, Itálie)
 |
| [6.] Štábní kapitán in memoriam Rudolf Hrubec (15.11.1914–12.9.1944). |
Narodil se 15. listopadu 1914 v Bernarticích, v okrese Milevsko. Otec František byl holič a listonoš, matka Cecílie, rozená Lukešová byla v domácnosti. Měl jednoho bratra.
V Bernarticích absolvoval obecnou a měšťanskou školu, v roce 1934 maturoval na reálném gymnáziu v Ústí nad Labem. 16. července 1934 nastoupil ve Vysokém Mýtě základní vojenskou službu. Následně byl odeslán do Pardubic do školy pro důstojníky jezdectva, odkud se ke svému pluku vrátil v hodnosti četaře. 28. června 1936 z armády odešel v hodnosti podporučíka jezdectva.
Zpět do činné služby se vrátil poté, co absolutoriem ukončil dva semestry na ČVUT, obor letecká konstrukce. Po přijetí do činné služby k dragounskému pluku začal studovat Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. V hodnosti poručíka jezdectva byl vyřazen 14. srpna 1938 a odeslán k dragounskému pluku v Prostějově. Po okupaci Čech a Moravy byl 19. května 1939 demobilizován.
Dne 8. června 1939 společně s přítelem Rudolfem Krzákem (pozdějším členem výsadku „SILICA-South“) opustil protektorát směrem do Polska. V Krakově byl prezentován a odeslán do Francie. Původní záměr, že se stane pilotem, nevyšel, a proto 10. srpna 1939 vstoupil do řad Cizinecké legie a byl odeslán do Tunisu. Po vypuknutí války byl zařazen do československé zahraniční armády a přidělen k 2. pěšímu pluku. Bojů o Francii se nezúčastnil. 7. července 1940 byl evakuován do Anglie.
V Anglii byl zařazen k velitelské rotě 2. pěšího pluku. V té době byl zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 4. května do 28. října 1941 absolvoval dva parakurzy a sabotážní kurz. Již v hodnosti nadporučíka byl jmenován velitelem čs. výcvikového střediska na Bellais (STS 2) a styčným důstojníkem mezi čs. orgány a britskými zpravodajskými orgány podílejícími se na výcviku parašutistů a rovněž vykonával funkci leteckého dispečera při letech do protektorátu.
V roce 1942 absolvoval speciální kurz u polských parajednotek a konspirační kurz.
Koncem roku 1942 byl jmenován velitelem čs. vyčkávací stanice na STS 46.
Od 3. května 1943 působil jako velitel střediska Stanhope Terrace a od 12. července jako velitel STS 1.
Dne 8. října 1943 odletěl do Itálie, kde se stal velitelem čs. expedičního střediska a zástupcem Zvláštní skupiny D. Dne 11. srpna 1944 odjel do Bari jako příslušník operační skupiny „SILICA“.
V pozdních večerních hodinách 11. září 1944 nastoupil v rámci operace „SILICA-North“ do letounu Halifax Mk II, sériové číslo BB412, britské 148. peruti RAF na svůj poslední osudový let…
Dne 1. prosince 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána.
Příslušníci jeho rodiny byli v červnu 1942 zatčeni za pomoc příslušníkům výsadku „INTRANSITIVE“ a poblíž Klatov popraveni.
Vyznamenání:
- [1944] Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
- [1944] Československá medaile za zásluhy I. stupně
- [1946] Československý válečný kříž 1939
- [2007] Řád Bílého lva I. stupně ČR