Dne 7. května 1945 obklopovalo okolí Pardubic všudypřítomné nadšení z celonárodního povstání. Kdo mohl, s nadějí poslouchal zahraniční rozhlas, který byl cenným zdrojem informací aktuálního dění v Protektorátu, a právě 7. května přišla dlouho očekávaná zpráva o kapitulaci Německa. Pražské povstání se blížilo svému vrcholu a události z hlavního města se skrze radiové vlny dostávaly také do Pardubic, které byly tehdy městem, kde sídlila početná německá posádka a gestapo. Pardubice se staly místem důležitého vyjednávání o odchodu wehrmachtu. Gestapo již několik dní likvidovalo veškeré spisy dokumentující svou činnost v Pardubicích i jejich okolí. I když byli lidé vyzýváni ke klidu, nadšení a dlouho potlačovaná nenávist a nemožnost zapomenout na události následující po zabití Reinharda Heydricha dohromady vytvářeli napjatou atmosféru, která se přenášela i na pomalu kapitulující Němce. Přelomová období bývají plná nenávisti. Některým událostem lze zabránit, jako v případě popravy osmnácti občanů Sezemic, k níž mělo dojít 8. května 1945. Na záchraně životů těchto mužů se výrazně podílel plukovník Josef Klicpera. Jiné události však naberou rychlý spád a zabránit jim jde stěží. Tak jako popravě sedmi mužů z Němčic.
Místo, kde byl Miroslav Hájek zastřelen (pomník v zatáčce vlevo) na fotografii z roku 1964. (Zdroj: www.obecnemcice.cz)
Když toho dne v Němčicích stanulo devět mužů před popravčí četou, tři z nich střely minuly. Jedním z těchto mužů byl Miroslav Hájek (30. 10. 1913 – 7. 5. 1945), který stejně jako zbývající dva dostal milost. O chvíli později byl však na návsi zadržen odjíždějící jednotkou SS, naložen na korbu nákladního vozu a v zatáčce za mostem směrem ke Dřítči zastřelen. Bylo mu 32 let, byl ženatý a měl roční dceru. Již dlouhá léta tuto událost připomíná pomník. Všichni popravení byli pohřbeni na hřbitově ve Dřítči. Vedle Miroslava Hájka můžete na velkém společném hrobě nalézt také jména Josefa Půlpána, Zdeňka Kopeckého, Ladislava Poskočila, Bohuslava Poskočila, Jaroslava Štěpánka a Josefa Jeníka.
Pohřební průvod mířící s těly popravených němčických mužů na hřbitov ve Dřítči. Pohled z mostu k Němčicím. (Zdroj: www.obecnemcice.cz)
O den později, tedy 8. května 1945, však v Němčicích došlo ještě k jedné události, kterou žádný pomník nepřipomíná. Německo kapitulovalo a jednotliví němečtí vojáci se s tím na různých místech vyrovnávali odlišně. Zatímco například v Pardubicích došlo k dohodě o víceméně klidném odjezdu německých jednotek, kterou respektovali i pardubičtí obyvatelé, Němčice byly poznamenané neštěstím, které se uskutečnilo o den dříve. Osmého května došlo k odzbrojování německé posádky nacházející se v této obci. Tři vojáci však kladli odpor a nechtěli se vzdát. Zda se jednalo o katy němčických mužů (ať přímo či „jen“ vykonali rozkaz), kteří měli obavu z pomsty, nemůžeme s jistotou říci. Jisté však je, že všichni tři byli zastřeleni. Dva z vojáků, Hans Bausse, hodností Obergefreiter, i druhý, jehož jméno není známé, byli 10. května pohřbeni v neoznačeném hrobě na hřbitově ve Dřítči. Třetí německý voják, Werner Schmidt (nar. 11. 2. 1914), hodností Feldwebel, byl ještě v den svého zastřelení vhozen do zákopu a zasypán na louce vedle mostu, tedy nedaleko od místa, na němž byl zavražděn Miroslav Hájek. Dnes je zde pole.
Pohřební průvod na mostě. (Zdroj: www.obecnemcice.cz)
Ke keši:
Při odlovu buďte opatrní, nevstupujte do vozovky. Ke keši lze pohodlně dojít za svodidly. K zaparkování vozidla použijte přiložený waypoint. Pokud přijíždíte od Dřítče, nechte odlov raději až na cestu zpátky, jelikož snaha o najetí na cestu vedoucí od nájezdu na most do pole může být z tohoto směru nebezpečná – jde o nepřehlednou zatáčku, kde si nikdo s maximální povolenou rychlostí 50 nedělá moc starostí. Pokud jedete na kole, dejte velký pozor na projíždějící vozidla.