Jednoduchá keš nacházející se nedaleko cyklostezky 2.Labská. Je věnovaná rybníkářství a rybářům , které při svých geocestách asi často potkáváte. Pro první tři nálezce zde čekají 1-FTF, 2-STF, 3-TTF GEOCOINY . K nahlédnutí zde najdete vyrobený RYBÁŘOVNÍK s rébusem, který si můžete na místě vyzkoušet , ale prosím neodnášejte! Místo nálezu může být pro menší děti mírně nebezpečné, tak si je dobře ohlídejte, aby Vám "neuplavaly".
Historie řemesla rybář
Rybolovem se člověk živil od nepaměti. První stopy nacházíme již ve starší době kamenné (paleolitu). Dá se předpokládat, že rybaření již bylo v této době pravidelným zaměstnáním člověka, nelze však odhadnout jaké procento v potravě člověka vlastně ryby tvořily. V této době bylo k lovu ryb možno použít oštěp i šíp, ale již v paleolitu byl znám nástroj vysloveně rybářský, a to kostěná harpuna. V mladší době kamenné (neolitu) dochází ke vzniku zemědělství a člověk se tak mírně vzdaluje závislosti na přírodních zdrojích potravin. I přesto jsou však ryby stále součástí lidské obživy. Je samozřejmé, že rybolov byl provozován zejména v místech, která byla pro tuto činnost příznivá. Byly to hlavně oblasti velkých řek, jezer, mořská pobřeží a ostrovy. Nejvýhodnější podmínky pro rybolov byla a jsou ústí velkých řek. Tudy vystupuje velké množství zejména mořských ryb, z důvodu tření ve sladkých vodách.
Ve starověku byla významná rybářská oblast mezi zejména oblast Mezopotámie – tedy mezi řekami Eufratem a Tigridem – a poté ještě v oblasti Nilu. Tato doba již také měla "úřednictvo", které pro panovníka hlídalo řemeslníky, rolníky a rybáře. Existovali zvláštní dozorci nad rybolovem, kteří dohlíželi na to, aby rybáři odváděli část výtěžku do státní pokladny. Možná právě zde můžeme sledovat první "právní úpravy" týkající se rybolovu.
V České republice nacházíme velké množství archeologických nálezů, které potvrzují, že již v období Velké Moravy byl na našem území rybolov značně rozšířen. Významná je u nás z tohoto hlediska zejména oblast Mikulčic na Jižní Moravě. Byly zde nalezeny doklady o všech 4 typech nástrojů používaných v středoevropském říčním rybářství – osti (dvouzubá vidlice se zpětnými hroty k nabodávání ryb), udice, vrše (řídce pletený proutěný koš) a sítě. Právo rybolovu bývalo původně svobodné a až s rozvojem feudalismu v našich zemích došlo k jeho omezování. Právo rybolovu měl tedy panovník, kterému zároveň podle tehdejších právních představ patřila veškerá půda v zemi.
Nejdůležitější rybou chovanou v našich rybnících je dodnes kapr. Je druhem ryby, která je pro umělý chov nejvhodnější. Původ kapra však není český, jeho formy byly nezávisle na sobě vychovány v Číně a v jihozápadní Evropě. Kapr k nám byl dovezen již jako vyspělá kulturní forma a je první rybou zavedenou uměle do našich vod.
Od 14. století přibývalo zpráv o zakládání rybníků. Zdokonalily se stavební techniky a rybáři se pouštěli do velkých staveb. Rozvoj dosáhl svého rozmachu v době renesance a české rybníkářství se nacházelo v poslední čtvrtině 15. století na prvním místě v Evropě v počtu rybníků i produkci kaprů. Odhaduje se, že v Čechách a na Moravě bylo v té době postaveno nejméně 25.000 rybníků. Vznikaly tak rozsáhlé rybniční soustavy jako Pardubicko, Chlumecko a Třeboňsko. Rybníkářští mistři a dělníci byli specialisté, kteří tuto práci vykonávali jako své výhradní povolání. Byli proto také na tuto dobu vysoce finančně ceněni. Existuje mnoho domněnek, proč vlastně rybníky vznikaly. Podle některých dospěli lidé ke stavbě rybníků sami, když chovali nalovené říční ryby v umělých nádržích, a po vytření ryb je napadla myšlenka umělého odchovu. Jinde se uvádí, že poznatky o rybničním chovu ryb donesli mniši, kteří přicházeli v 11. a 12. století z jižní a západní Evropy na naše území a budovali kláštery. To však není zcela jisté, může to plynout z toho, že kláštery se chovu ryb velmi věnovaly a šířily rybniční znalosti po celé zemi, důvodem byla zejména potřeba postního pokrmu v klášterech.
Zlatým věkem českého rybníkářství bylo jistě 16. století. Zde se objevují taková slavná jména stavitelů rybníků jako Jakub Krčín z Jelčan, Štěpánek Netolický, či Jan Dubravius. Nutno však zmínit, že Jakub Krčín byl posledním rybníkářem klasického období, který u nás rybníky stavěl. Z toho tedy lze soudit, že počátky rybníkářství u nás musíme hledat již v 11. století. Tam, kde byl větší počet rybářů, tedy ponejvíce ve městech, byly zakládány cechy, neboli rybářská bratrstva. Ta vznikala hlavně v 15. a 16. století. Cechy působily zejména na řekách, pronajímaly úseky řeky k lovu ryb a bylo již známo také hájení ryb, aby řeky nebyly zbytečně drancovány. Jejich život se řídil podle cechovních artikulí – tedy nařízení ohledně přijímání učňů, skládání mistrovských zkoušek, prohlašování za tovaryše, mistry, způsoby lovu, druhy nářadí, trestů a podobně.
Ranou pro slibně se rozvíjející rybníkářství byla třicetiletá válka. Rybníky byly často vypouštěny a přeměňovány na pastviny pro ovce a v úrodnějších oblastech ustupovaly také polím. Došlo tak k rozvratu celého do té doby vybudovaného systému rybničního hospodářství. K dalšímu rušením rybníků docházelo také na přelomu 18. a 19. století a teprve ve druhé polovině 19. století dochází k novému rozvoji odvětví rybníkářství.
Zdroj : Wikipedie, internet
A jaký vztah máte k rybám Vy? Někdo si Vánoce bez kapra neumí vůbec představit. Možná máte nějaký osvědčený recept na úpravu ryb, kterým nikdo neodolá. Svým receptem nebo zážitkem z rybolovu se případně můžete pochlubit tady v logu.
Vámi udělené body oblíbenosti jsou pro mě inspirací pro vytvoření dalších nových kešek v okolí a děkuji za ně .
Krabička je Lock-Lock velikosti 16x11x7cm a slouží k výměně TB,GC, CWG…nevkládejte prosím věci z kinder vajíček
!!! POKUD VYZVEDNETE NĚJAKÝ TB NEBO GC TAK JEJ LOGUJTE ZÁROVEŇ S VAŠÍM ZÁPISEM O NÁVŠTĚVĚ TÉTO KEŠKY !!!