Touto keší bych vás rád zavedl na místo, které je u hlavních turistických cest hradeckých lesů, ale přesto ho moc lidí nezná.
Navzdory názvu, na tomto místě žádné jezero nenajdete, ale stojí tu informační tabule popisující legendu, která o tomto místě vypráví. Její text jsem si pro vás dovolil přepsat.
Ideální výchozí bod k této keši je lesní bufet U Vlka, který má otevřeno skoro celý rok.
Keš je ideální jako procházka s dětmi, terén je nenáročný.
Pozor v keši není tužka.
Pověsti z hradeckých lesů – Židovo jezero
Kolem novohrádeckých lesů bylo mnoho bažin. Říká se, že některé byly tak hluboké, že se v nich ztratil kůň i s vozem. O taková místa nikdo nestál a byla na prodej za babku.
Na kraji vesnice žil chudý žid s rodinou. Měl mnoho dětí a skoro žádné přátele. Tehdy byla bída, přes naše země se přehnali vojáci a v lesích se schovávali lupiči, zloději a vrahové. Sedláci prodávali i pole a lesy. Blížila se zima a na panském si lidé mohli posbírat nějaké roští a pařezy. Staré babky nosily na zádech nůše s chrastím až do setmění. Jedna z nich ze samé únavy na kraji lesa usnula. Zdálo se jí, že nad mokřadem zarostlý lesem a hložím létá čert. Probudila se a chtěla utíkat, ale nohy se jí bořily do bláta. Vedle ní se míhal temný stín. Hrůzou bez sebe konečně doběhla do vesnice a vyprávěla, co viděla. Druhý den se sedlák, kterému pozemek patřil, rozhodl, že mokrý les prodá. Nikdo ho však nechtěl ani zadarmo. Žádný užitek by z něj nebyl a ještě navíc tam strašil čert. Sedlák tedy zašel do židovy chaloupky a nabídl mu bažinu jen za pár krejcarů. Kupodivu žid souhlasil. Lidé se smáli jeho hlouposti a hospodář byl rád, že se strašidelného lesa, který se stejně nedal vykácet, zbavil. Přišla zima a velký mráz. Rybníky zamrzly a s nimi také bažina. Žid vzal kravičku, zapřáhl za ni vůz a je k bažinatému lesu. Tam stromy klidně pokácel a odvážel domů. Když vezl poslední klády, zastoupil mu cestu čert a vyhrožoval, že židovi podpálí chalupu, protože bažinatý les je jeho a od nepaměti tam hospodaří. Žid se nelekl a nabídl pekelníkovi, že tam budou hospodařit spolu. Čert si pomyslel, že to není až tak špatný nápad a souhlasil. Na jaře pekelník na židovu radu vyhloubil na místě bažiny jámu. Kolem zasázel olše a vrby a do vzniklého rybníka nasadil ryby. Čert se těšil, jak si na nich pochutná, ale nevěděl, jak se loví. Žid mu poradil, aby si kolem krku uvázal provaz a na jeho konec připevnil těžký kámen, potom prý musí počkat, až rybu uvidí a kámen na ní hodit. Čert poslechl, kámen ho strhl do vody a tam se pekelník asi utopil.
Text a obrázky jsou použity z knihy Marty Pohnerové: Pověsti z hradeckých lesů.
Namalovala Anežka Rudolfová, 8 let.
