Keš je součástí hmyzácké série, která vás seznámí se včelkami samotářkami. Každá keš je věnována jedné zástupkyni ze 6 čeledí, které se vyskytují na našem území.
Nezapomeňte si poznačit ve víčku každé kešky bonusové číslo, které vás po vyluštění přivede k originálnímu hmyzáckému bonusu - GC912MZ.
O sérii
Včelky samotářky
Když se řekne včela, spousta z nás si představí všeobecně známou včelu medonosnou, která žije v úlu a vyrábí med. V naší krajině můžeme potkat dalších více než 600 druhů včelek, většina z nich žije zcela nenápadně, převážně osamoceně. Říká se jim včelky samotářky. Od ostatních včel se odlišují svým převážně samotářským způsobem života.
V České republice se vyskytuje přes 600 druhů samotářek, které patří do 6 různých čeledí.
- Hedvábnicovití (Colletidae) – hedvábnice, maskonosky
- Pískorypkovití (Andrenidae) – pískorypky, pískohrabky, bělonosky, žlutoproužky, trubčice
- Ploskočelkovití (Halictidae) – ploskočelky, trnočelky, zvonkovky, křivorožky, šupiněnky, nicotěnky, ruděnky
- Pilorožkovití (Melittidae) – chluponožky, olejnice, pilorožky
- Čalounicovití (Megachilidae) – drvnice, smolanky, vlnařky, smutěnky, ostnoštítky, dřevobytky, zednice, maltářky, čalounice, kuželitky
- Včelovití (Apidae) drvodělky, kyjorožky, nomády, zdobnice, krytoretky, slídiletky, krátkorožky, zdobenky, smutilky, stepnice, pelonosky, čmeláci, pačmeláci, včely
K samotné keši
Pískorypka potulná
Samičky pískorypky potulné se velikostí podobají dělnicím včely medonosné, ale díky chloupkům na nožičkách se zdají být mohutnější. Jejich samci jsou menší, dlouzí jen kolem 11 mm. Je to časně jarní druh, samečci se probouzejí už koncem února, samičky o pár týdnů později. Často hnízdí ve velkých agregacích, někdy až tisíce jedinců, výhradně v písku nebo v písčitých půdách. Nejčastěji bývá v náplavech velkých řek.
Jejich hnízdečka jsou 20 až 60 cm hluboká, a vchod do nich samičky při každém odletu aktivně zasypávají, a při příletu se opět musí do hnízda prohrabat. Je to obrana proti hnízdním parazitům. Larvičky pískorypky potulné jsou schopné se vyvíjet pouze na pylu a nektaru z různých druhů vrb. Proto jim vyhovují lokality, kde roste pestrá směs různých vrb s odlišným termínem kvetení. Jako poslední u nás rozkvétá vrba bílá, a po jejím odkvetení staří jedinci pískorypky potulné umírají, nová generace se vylíhne až následující jaro.
