Čert 

Obyčejný čert se často podobal přitroublým lidem. Faráři v kostelích sice o čertech tvrdili, že umí víc než do pěti počítat, že ví o všem, co se kde šustne a že číhá za každým rohem – a lidé tomu také věřili.
Když jim však prošla lecjaká darebačina bez čerta, usoudili, že čert přece jen nebude tak obratný. A začali o něm vyprávět jako o trumpetovi, který je hloupý jak necky. O čertech se vymýšleli různé povídačky, při kterých se lidé smáli, až se za břicha popadali. Pomáhaly jim totiž zahnat strach z posmrtného trápení v pekle, který jim naháněli faráři v kazatelnách. 

S čertmi to nakonec dopadlo tak, že z nich lidé udělali komické postavičky a někdy i dobré kumpány. A tak se z příšery, která měla každému křesťanovi nahánět strach, stal najednou dobrák od kosti a poctivec.

keš má ostré hrany, POZOR NA HLAVU