Příští stanice bývala Doupov Multi-Cache

Doupovská dráha

Pod pojmenováním Doupovská dráha se skrývá označení pro železniční trať číslo 164 spojující Kadaň s Kašticemi, respektive s Kadaňským Rohozcem. Toto pojmenování získala díky svému umístění v kraji pod východním úpatím Doupovských hor.

Mapa tratě 164 s vyznačenými zastávkami

Historie Doupovské dráhy se začala psát na konci 19. století, kdy byl vystavěn první úsek mezi Kašticemi a Krásným Dvorem. Ten byl uveden do provozu 18. srpna 1881 a sloužil primárně pro přepravu surovin do několika místních cukrovarů a také pro dovoz řepy do cukrovaru žateckého. Právě proto se této dráze začalo říkat Cukrovarská. Prodloužení na sebe nenechalo dlouho čekat a druhý úsek, z Krásného Dvora do Radonic u Kadaně, byl uveden do provozu roku 1884, tentokrát za účelem zpřístupnění Pětipeské pánve, kde se těžilo uhlí. Odtud získala tato trať pojmenování Uhelná.

Na další rozšíření si však museli místní počkat, a to až do roku 1902, kdy byla trať dovedena do srdce Doupovských hor, dnes již neexistujícího města Doupov (německy Duppau). Poslední, finální prodloužení pak nastalo už následujícího roku, tj. 1903, v němž byla uvedena do provozu trať spojující Vilémov u Kadaně s královským městem Kadaň, jenž bylo díky tomuto konečně přímo napojeno na železniční síť. Do té doby totiž Kadani sloužilo jen od centra města vzdálené staré prunéřovské nádraží.

Doupovské nádraží a osobní vlak směřující do Doupova

Výstavba i provoz na trati byl zajišťován společností Kadaňské místní dráhy, které si pořídili tři rakouské parní lokomotivy řady 97 (po vzniku ČSR přečíslovány na řadu 310). Do druhé světové války bývala osobní doprava na trati poměrně úspěšná a město Doupov, převážně německé, bývalo oblíbeným turistickým cílem.

Po odsunu německého obyvatelstva došlo ke značnému poklesu zájmu o osobní dopravu, zejména v úseku do Doupova, neboť „nebylo koho vozit“ a nových usedlíků nebylo tolik, aby dokázali vyrovnat propad. Definitivní ranou pro tuto část pak bylo rozhodnutí o vzniku vojenského újezdu Hradiště. Poslední pravidelný vlak odjel z Doupova v dubnu 1954 (1955?). Ještě v 60. letech stála budova doupovského nádraží, o čemž svědčí záběry v postapokalyptickém českému filmu Konec srpna v hotelu Ozon z roku 1966. K definitivnímu zániku pak došlo asi v 70. letech, kdy byly zbourány poslední drážní budovy a vytrhány zbývající koleje.

Mapa zaniklé části tratě do Doupova s vyznačenými zastávkami

Zbylá část Doupovské dráhy byla úspěšně v pravidelném provozu až do počátku tohoto století. Roku 2005 došlo v rámci druhé změny jízdního řádu ke značné redukci spojů, až se staly téměř nepoužitelnými. Od prosince 2006 pak byl pravidelný provoz na tratích Doupovské dráhy ukončen. Místní obce se však nechtěly s likvidací železnice smířit. Zahájily provoz občasných turistických vlaků a později zavedly sezonní pravidelnou víkendovou dopravu, která je na zdejší dráze, dnes již díky kraji, provozována dodnes (v současnosti jako linka T6 v systému DÚK).

Nádraží Kadaňský Rohozec

Nádraží Kadaňský Rohozec v současnosti (červenec 2021)

Severně od obce Kadaňský Rohozec můžeme nalézt stejnojmenné a téměř zapomenuté malé nádraží. Dříve se jednalo o nácestnou zastávku na trati z již zaniklého Doupova do Vilémova, avšak dnes jde o stanici koncovou, neboť koleje odtud dále do nitra Doupovských hor nepokračují a zřejmě už ani nikdy nebudou. Roku 2006 sem přestaly zajíždět pravidelné osobní vlaky, a ani po zavedení sezónních víkendových spojů do těchto míst vlak nezavítá nijak často. Vlastně prakticky vůbec, neboť v současném (2021) jízdním řádu turistické linky T6 je uveden jediný spoj zajíždějící sem v sobotu, respektive v neděli ráno.

Historická fotografie nádraží a osobní vlak v roce 1990

Při pohledu na průčelí nádražní budovy směrem do kolejiště si můžete všimnout drobné zajímavosti. Jedná se o několikrát přepisovaný název stanice. Lze zde rozpoznat jak původní německý název Böhmisch Rust, tak i pozdější počeštěný název Český Rohozec (užíván do roku 1949) a samozřejmě i současný název Kadaňský Rohozec. A protože dnes se již ruční malba názvů stanic neprovádí, doplňuje průčelí budovy i modrá tabule se jménem stanice.

Nádraží svého času občasně využívala armáda, především jeho nákladní část, pro transport těžké techniky. Ani ta o něj však již dnes téměř neprojevuje zájem. Navíc má možnost využívat své nádraží v Podbořanech, které je sice od vojenského újezdu o kus dále, ale disponuje lepším prostředím pro vykládku a nakládku techniky. EDIT leden 2023: Směrem na Doupov došlo k vyčištění od náletů a obnově kolejového lože a svršku. Zřejmě se tedy zájem armády o toto nádraží vrátil. Uvidíme, co se bude dít dále.

Vykládka vojenské techniky ve stanici při cvičení NATO, 16. března 2009

Jak na kešku

Na úvod bych se rád omluvil za krapet zavádějící název této kešky, neboť jak jste se mohli dozvědět výše, z Kadaňského Rohozce by vás čekalo ještě několik dalších nácestných zastávek, než byste dorazili do Doupova. Chtěl jsem však do názvu nějak propašovat jméno zaniklého města a stejnojmenné stanice, což se mi, myslím, úspěšně podařilo.

Celá multinka, od úvodních souřadnic po finálku, má délku jen pár set metrů a její odlov by vám tedy neměl zabrat více než čtvrt hodiny. Jednotlivé stage jsou koncipovány tak, že není zapotřebí vstupovat do kolejiště a měl by vám stačit jen dobrý zrak a pohyb po nástupišti, případně podél kolejí. Jelikož sem však vlaky už prakticky nezajíždí, bude spíše svátek, když zde nějaký potkáte. I tak na sebe, prosím, dávejte pozor a v případě pohybu vojáků se o odlov nepokoušejte.

Celkový pohled na nádraží (srpen 2021)

Stage 1: Nádražní budova

Prohlídku nádraží nemůžeme začít jinde než u nádražní budovy. Z jejího stavu je více než patrné, že byla opuštěna už před pěknou řádkou let. Okna jsou rozbitá, vstupy jsou povětšinou zazděny a celkově se stav objektu postupně horší. Vás však bude zajímat číslo, které se nachází v levém horním rohu rozvodné skříně v levé části zdi pod přístřeškem. Toto číslo je číslo A.

Stage 2: Výkolejka

Na první koleji před staniční budovou si můžete všimnout umístěné výkolejky. Její použití zde o využívání koleje dosti naznačuje. Číslo uvedené na výkolejce je číslo B.

Stage 3: Kilometrovník

Málem jsem se zapomněl zmínit, že vzdálenost větve trati z Doupova do Vilémova byla počítána směrem z Doupova. A jelikož po zrušení úseku do Kadaňského Rohozce nedošlo k přečíslování v délce zbylé části trati, můžete podél ní nalézt kilometrovníky s původním číslováním. Podívejte se z nástupiště do trávy za kolej na původní kilometrovník (je bílý). Jaké číslo se nachází za desetinnou čárkou? Toto číslo je číslo C (údaj je ve tvaru 9,C).

Stage 4: Výhybka a rychlostník

Když popojdete na východní konec nástupiště, k námezníku, a podíváte se směrem k Vilémovu, spatříte v levé části koleje ručně ovládanou výhybku. Jaké číslo je na ní uvedeno? Toto číslo je číslo D. Při pohledu napravo od koleje pak spatříte rychlostník. Jaké číslo je na něm uvedeno v řádu desítek? Toto číslo je číslo E (údaj je ve tvaru E0).

Finálka

Nyní již máte všechny potřebné indicie k tomu, abyste se mohli vydat pro kešku. Krabičku naleznete na souřadnicích:

N 50° 17,(E-D-A)(D-A)(C+E)
E 013° 13,(E-B)(C-B)(D-C-A)

Od 19. 2. 2023 oficální změna umístění a výpočtu finálních souřadnic.

Pro nalezení krabky není třeba nikam složitě lézt, ani nic složitého vymýšlet. Po zmenšení vojenského prostoru se lze legálně bez zvláštního povolení dostat i kousek dále, až za bývalé Doupovské zhlaví stanice, ale kromě terénního pozůstatku náspu zarůstajícího náletovými dřevinami zde nic zajímavého nenaleznete. Jelikož i tak se budete pohybovat v těsné blízkosti vojensky střeženého prostoru, žádám vás o to, abyste se nesnažili do něj vstupovat! Pokud bude na nádraží zvýšený pohyb vojáků, nepokoušejte se o odlov! Vyhněte se též nočnímu hledání!

Ke keši se, prosím, chovejte opatrně, ať vydrží co nejdéle. A pokud ke svému logu připojíte nějakou fotografii rohozského nádraží, jiného nádraží či jiné části Doupovské dráhy nebo čehokoli dalšího z okolí spojeného s tématikou Doupova, potěšíte mne. :-)

Motoráček na Doupovské dráze kousek nad stanicí Poláky (2021)

Použité zdroje