Fara
(Boršov - moje rodná vesnice)
Boršov je mojí rodnou vesnicí a to doslova, protože v té době, kdy jsem se narodil, se ještě rodilo doma a až později v nemocniční porodnici. Bylo to jen pár let od konce druhé světové války a v republice ještě fungoval lístkový přídělový systém na všechno.
Vesnice patřila do tzv. Sudet a byla, po odsunu původního německého obyvatelstva, osídlena rodinami českých a především moravských občanů. Velká část pocházela původně z oblasti Prostějovska, Vyškovska a Slavkovska).
V obci fungovala škola pro 1. – 5. ročník. Byl zde vlastní národní výbor. Vodovod, byl v obci vybudován již v roce 1954 rekonstruován byl v roce 2014. Kanalizace přišla na řadu jako poslední technická vybavenost v letech 2012 až 2013. V letošním roce se konečně obec dočkala i rekonstrukce vozovky, která byla inženýrskými vedeními dost poškozená.
Procházka Boršovem je malý trail pro keškaře s trochou vyčtené historie.
Sídlo, později obec a nakonec osada Boršov je prvně zmíněná v historických pramenech z roku 1281, kdy se nazýval Borsendorff.
Byla založena Borešem z Rýzmburka, který byl českým šlechticem a působil v době Karla IV a Václava I. v několika funkcích jako je nejvyšší maršálek Českého království nebo nejvyšší komorník Karla IV. Pocházel z rodu Hrabišiců původem ze severozápadních Čech.
Původní hrad Riesenburg je dnes známý jako Osek. Boreš vlastnil v Čechách Osek a Krásno a na Moravě Slavkov, Moravskou Třebovou a Horní Němčí.
Založil i klášter „Coronae Sanctae Mariae“ a to mezi Krasíkovem a Třebařovem (dnes jen zbytky zdí) pro řád Svatého otce Augustina.
Boreš byl po neúspěšné vzpouře zajat popraven spolu s Vítkovci a Závišem z Falknštejna.
Užíval a byl známý i pod jinými jmény – Boreš z Oseka nebo Boreš II. Hrabišic.
Další jména obce podle letopočtů : 1398 - Borssuow
1407 - Borssow
1692 - Porstendorf
1677 - Porstendorff
1846 - Porssow
1872 - Porstendorf
1945 - Boršov
Od roku 1976 je Boršov částí města Moravská Třebová (je tedy osadou) i když má svoji správní komisi, která je poradní pro zastupitelstvo města.
V České republice je více Boršovů (4) :Boršov nad Vltavou – Jižní Čechy – 1950 obyvatel
Boršov (Vysočina) – 168 obyvatel
Boršov (Kyjov) – 700 obyvatel
Boršov (Moravská Třebová) – 750 obyvatel
Ve wikipedii zmínění rodáci, kteří dosáhli nějaké širší známosti jsou:
Franz Budig – 1870 – 1928 – politik
Anton Steiner – 1839 – 1916 – starosta a poslanec
V osadě je zemědělství podřízeno výrobě zemědělských plodin (ZD Kunčina, Jiří Vrána) a chovu a líhni kuřat, kterou vlastní společnost Mach drůbež, a.s. Litomyšl.
Trail provází hledače keší celou obcí podél a doplňuje již existující keše, které respektuje.
Fara patří ke kostelu a je tedy skoro stejně stará. Dnes na faře nikdo nepřebývá, ale býval zde ubytován místní farář. Po Válce zůstal německý farář ThDr. Golais a poté i páter Josef Švéda. Po jeho odchodu se na farnosti vystřídalo několik mladých farářů a nejdéle sloužící zde vydržel cca 3 roky než se oženil. Po roce 1990 převzaly starost o kostel i faru bratři Františkáni, kteří sídlí v klášteře v Moravské Třebové.
Naproti faře je dvoupodlažní objekt, ve kterém byla za i po světové válce umístěna mlékárna, kde se zpracovávalo mléko z celého Boršova. Dodávky mléka byly sváženy koňským povozem vždy ráno mezi 6,00 až 8,00 hodin. Svoz probíhal i v sobotu, jen neděle byla volná. Vyráběly se zde veškeré výrobky od odstředěného mléka přes máslo, tvaroh a někdy i sýry (především plísňový typu NIVA). Provoz byl zastaven někdy kolem roku 1961.