Naše Země ukrývá mnohá tajemství. Šlapeme po ní každý den, aniž bychom si uvědomovali, co se skrývá pod našima nohama. Pojďme se vydat na místo, které odhaluje malou část toho co nám zůstává běžně skryto a odkrýt kousek tajemství dávné historie naší Země.
Vítejte u dalšího pokračování série KGW (Koumesův EC GeoWandr)
Kde se nacházíte a čím je toto místo zajímavé?
Bývalý lom, který se nachází hned vedle silnice mezi městem Odry a obcí Pohoř který odhaluje část vrásy kulmského souvrství, které v tomto místě probíhá. Tato vrása ale není žádná drobeček. V lomové stěně je viditelná pouze její malá část. Podle odhadu geologů pokračuje pod zemí v délce několika kilometrů!
Co je to vrása?
Jedná se o geologický útvar. Který vzniká vlivem horizontálních tlaků v hornině. Může mít různý tvar, nejčastěji jde o vlnovitě zprohýbané vrstvy zemské kůry a hornin, při kterém dochází k porušení původně horizontálně uložení vrstev. Nejčastěji má tvar, který v příčném řezu připomíná sinusoidu a pravidelně se opakuje. Sekundárními tlaky v hornině však často dochází k jejich dalším deformacím a vznikají tak různé zajímavé tvary.
Klasifikací vrás je spousta, například podle jejich velikosti, profilu, symetrie, náklonu, mocnosti vrstev, deformací a mnoha dalších…
Vrásy se často se vyskytují u sedimentárních hornin tak jak je tomu i v tomto případě.
Vrása se skládá ze dvou základních částí:
- antiklinála (místa vyklenutí)
- synklinála (místa poklesnutí)
Antiklinály spojují ramena vrásy. Místu, kde dochází k největšímu zakřivení vrásy se nazývá zámek vrásy. Místo, kde dojde k odhalení plošného ohybu vrásy se nazývá čelo vrásy a umožňuje pozorovateli sledovat horninu v unikátním pohledu.
Vrásy se vyskytují po celém světě a mohou dosahovat velikostí od několika milimetrů až po desítky kilometrů.
Jednotlivé vrstvy mohou mít (a obvykle mají) různou mocnost (tloušťku). To je způsobeno tím, že usazování sedimentů na dně moře probíhalo v různých obdobích nerovnoměrně a vrstvy měly různé složení podle klimatických podmínek, které v daném období převládaly. Je třeba si uvědomit že v odkryv, který se před vámi otevírá je výsledkem ukládání sedimentů po statisíce až miliony let.
Jakou horninou jej lomová stěna tvořena?
Jedná se o horninu zvaná droba. Původ názvu není zcela jasný, pravděpodobně od drobných úlomků tvořících tuto horninu. Nicméně jasné je, že se jedná o sedimentární horninu, která tvoří významnou část jesenického souvrství (moravskoslezského kulmu). Vznikla usazováním písčitých a jílovitých částic křemene, živců, slíd a dalších složek (tzv. frakcí) na dně moře, které se v těchto místech rozkládalo v období prvohor (spodní karbon, kulm) před 320 mil. lety v tzv. sedimentační pánvi . Tyto úlomky sem byly zanášeny gravitačními přesuny hmot a erozí starších původních hornin Českého masivu. Ke zpevnění (diagenezi) těchto původně nesoudržných sedimentů došlo vlivem tlaku hornin, které se usazovaly v dalších vrstvách, tzv. nadloží.
Co se s horninou dělo dále?
Následnými tektonickými pohyby bylo toto kulmské souvrství vyzvednuto a horizontálními tlaky v horninách vyvrásněno. K těmto procesům došlo v období variského vrásnění, které probíhalo v různých oblastech s velkým časovým posunem a různou intenzitou. V tomto období došlo k vyzvednutí kulmských hornin nad mořskou hladinu. Zvláštností je, že kulmské horniny byly vyvrásněny v jednotném směru SSV-JJZ.
Geologická stavba oblasti Nízkého Jeseníku byla dotvořena alpínským vrásněním. Jedná se o horotvorný proces, který začal v třetihorách a pokračuje až dodnes. Výsledkem tohoto procesu a následné dlouhodobé eroze je současný reliéf povrchu Nízkého Jeseníku, který má charakter paroviny, tj. krajiny, kde se vrcholová úroveň hřbetů kopců pohybuje přibližně ve stejné výškové úrovni.
Ve chvíli, kdy se naše vrása dostala v lomu na povrch, začíná erodovat a vytvářet zajímavé struktury, které nyní prozkoumáme…
Otázky:
- Lomová stěna je tvořena horninou zvaná droba. Popište vlastními slovy, jak tento typ horniny vzniká?
- Odhadněte délku a výšku odkryvu. Popište zda je celý tvořen vrásou či ne?
- Popište průběh vrásy. Je její sklon v celé délce odkryvu stejný nebo ne? Své rozhodnutí zdůvodněte.
- Všimněte si, že jednotlivé vrstvy mají různou tloušťku. Pokuste se vysvětlit, čím je to způsobeno.
- Na lomové stěně úplně vlevo (západní rameno) je možné pozorovat poměrně vzácný jev, takzvané čelo vrásy. Odhadněte velikost plochy čela v m2 a její sklon. Pokud si nebudete jistí, použijte fotohint.
- Prostudujte zblízka strukturu horniny a její zrnitost. Určete, jestli se jedná o jemnozrnnou nebo hrubozrnnou (viditelné částice) horninu.
- Pod skálou můžete pozorovat úlomky břidlice, které ze skály odpadly vlivem povrchové eroze. Popište jejich velikost a tvar.
- Proveďte pokus, který bude simulovat procesy v hornině v průběhu vrásnění: vezměte složený ručník případně více různých ručníků, položte je na rovnou podložku a zatlačte z obou stran. Svůj výtvor vyfoťte. Inspirovat se můžete zde: https://www.tybrdo.cz/informatika-clil/proc-je-rucnik-zakladni-pomuckou-pro-vyuku-geologie . Tento úkol je nepovinný, v případě jeho splnění přimhouřím oko u hodnocení odpovědí.
- Vyfoťte sebe nebo jakýkoliv předmět s vaším nickem v lomu u vrásy a fotku přiložte k logu.
Odpovědi zašlete přes centrum zpráv (nikoliv e-mail) z důvodu zachování vlákna konverzace. Logujte rovnou, pokud bude některá z odpovědí špatně, ozvu se. V případě, že odesíláte odpovědi za svého goekolegu, případně odesílá-li odpovědi za vás někdo někdo jiný, uveďte to přímo do tvého logu (předejdete tím případným nedorozuměním při uznání logu). Logy bez neodeslaných odpovědí budou po předchozím upozornění smazány. Děkuji za porozumění a přeji prima zábavu s geocachingem :)
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vr%C3%A1sa
http://lokality.geology.cz/2829
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?droba
http://atlas.horniny.sci.muni.cz/sedimentarni/droba.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Droba
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99idlice
https://www.mujrozhlas.cz/krizem-krajem/odersti-nadsenci-odhalili-geologicky-vyznamnou-vrasu-v-pohorskem-lomu