KEŠKA - INFO
Keška se nachází u mostku, který vede k lesnímu ostrůvku v poli. Na ostrůvku se nachází socha světce a kousek od ní tábořiště a dále také asi nejzajímavější bod této kešky - část vojenského opevnění . Do daného objektu se normálně může a není čeho se bát. Jenom doporučujeme si dát pozor na hlavu, průchody mezi místnostmi jsou na výšku celkem nízké cca 1,2m.
Úkryt typu ÚŽ-6, složený z železobetonových prefabrikátů, byl vyvinut na začátku šedesátých let a od roku 1962 se tyto objekty stavěly na nových liniích polního opevnění (OPO) u německých hranic. Od svých předchůdců, typů ÚŽ-1 až 3, se lišil tím, že se skládal z masivnějších prvků, které bylo nutné montovat za pomoci jeřábu, vzhledem ke stavebnicové konstrukci to nicméně zvládly běžné vojenské jednotky. Konstrukčně je objekt v podstatě chodbu z prefabrikovaných obdélníkových rámů o dvou různých průřezech, užším pro vstupní chodbu a větším pro úkrytovou místnost. To vše je doplněno svislými panely s dveřními otvory a menšími prvky pro zakrytí otvorů v případě ohybu chodby. Ke stavbě stačilo vybagrovat jámu, připravit v ní štěrkové lože s odvodněním, naskládat jednotlivé prvky, stáhnout je drátem, položit na ně izolaci a objekt zasypat. Ačkoli je taková stavebnice méně trvanlivá, než monolitická konstrukce lehkých objektů z období první republiky, všechny objekty, které jsem viděl v terénu, byly postaveny kvalitně, jsou uvnitř zcela suché a ani po čtyřech desetiletích nenesou známky deformací či pohybu jednotlivých částí konstrukce.
Odolnost objektů se stěnami o síle pouhých 15 centimetrů byla díky zemnímu nakrytí solidní. Uvádí se snížení pronikavé radiace až 1500 krát a odolnost proti přímému zásahu minometného střeliva a dělostřeleckých granátů do ráže 105 mm, jakož i proti explozi granátů ráže 155 mm ve vzdálenosti 3,5 metru. Je ovšem velkou otázkou, zda tyto hodnoty neplatí jen pro hluboce zapuštěné objekty, budované v rámci OPO, protože je těžko představitelné, jak by hliněný pahorek na vnitrozemských objektech eliminoval kinetickou energii dvacetikilogramové střely ráže 105 mm a účinky její exploze.
Pískovcová socha sv. Františka z Pauly na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Původ v r. 1703. Oprava r. 1878. Doklad vysoké úrovně barokního umění i mimo umělecká centra. Ojedinělé je zpodobnění tohoto světce v období vrcholného baroka.
Pískovcová socha představuje sv. Františka z Pauly. Figura v podživotní velikosti je umístěna vysoko nad terén. Základnu tvoří vysoký hranolový podstavec s dvakrát odstupňovaným soklem a s dříkem, jehož čela jsou vyskládaná z nahrubo opracovaných kamenů. Podstavec ukončuje profilovaná římsa, na které je umístěn vlastní hladký sokl sochy. Figura světce nadnášená oblaky s andílčími hlavami má složitý spirálovitý pohyb těla s výrazným předklonem, uvolněnou pravou nohou a skloněnou hlavou dívající se na "poutníky". Levou ruku má přiloženou k srdci, pravou paži má ohnutou před hrudí v lehce obranném gestu. František je oblečený do poustevnického dlouhého šatu s kapucí přetaženou přes hlavu. Přes hábit má přehozený krátký zaoblený škapulíř. Z pod kapuce vystupuje výrazná asketická tvář s vousem (dlouhé vlasy, vous, expresívně otevřená ústa, vzrušený výraz tváře). Mezi obláčky je vytesán erb s nápisem - Oprawen / 1878 Předmětem ochrany je socha na příslušném pozemku.
PS: shoutout za doplnění informací o bunkru uživatelem Jazzlinka , přidal jsem to do popisu a díky za upřesnění, mě se to při zakládání nepodařilo dohledat :)