Živcový lom U Nového rybníka

Lom se nachází na jihovýchodním svahu Kraví hory, přibližně půl kilometru od Nového rybníka. Je osmnáctým zastavením naučné stezky Cesta drahokamů a prochází kolem také červená turistická "dálnice" E10. V minulosti byl lom také známý pod názvem Stará ozvěna.

Založen byl roku 1885 na velkém pegmatitovém tělese, které je bohaté na výskyt berylu, monazitu, turmalínu a růženínu. Těžil se zde především živec, který zásoboval město Písek. Byl to druhý největší živcový lom provozovaný městem.

Pozůstatkem po těžbě je hluboká skála se zasypaným dnem. Na dně lomu je zachován polozřícený vstup do asi 10m dlouhé podzemní komory s výškou kolem 2m. Další štola je dnes již bohužel zavalená. Lom byl v provozu přibližně 7 let, v roce 1892 bylo dobývání ukončeno.

Kromě těženého živce se tu nachází i jiné různé minerály. Nejznámějším je zcela ojedinělý, lehce radioaktivní písekit. Písekit zarůstá obyčejně do živce, ale i do berylu a turmalínu.

Z dalších nerostů se zde stále nachází černý turmalín a růžová odrůda křemene nazývaná růženín. V České republice jsou pouze dvě naleziště růženínů a Písecké hory jsou jedním z nich.

Živcový lom

Písekit

Písekit byl poprvé nalezený v lomu U obrázku již roku 1884. Jako nový minerál ho poprvé popsal profesor August Krejčí až v roce 1924. Své jméno dostal podle města Písku.

Jediným známým nalezištěm je lom U Obrázku, lom U Nového rybníka a lom Obrázek u Údraže. Jinde na světě nebyl minerál dosud nalezen, a proto je hodně vzácný.

Barva minerálu je žluto-zelená až hnědo-černá s mastným leskem. Tvoří paprsčité shluky. Nejvíce se vyskytuje v nažloutlých živcích, občas v turmalínu.

Chemické složení je velmi složité. Jedná se o směs oxidů vzácných prvků: uranu, yttria, ceru, arsenu, niobu, tantalu a titanu.

Písekit v živci

Přeji příjemnou procházku.