Jezdím tudy každou chvili  domů do Plumlova k rodině a stavuji se vždy nahřbitově. Říkám si vždy krásný háječek. Není důvod se tu zastavit. A ta přístupová alej stromů. Kouzelné!!!! Tak a proč tu neudělat kešulku!!! Už dlouho mám připravenou tuto schránku. A nevěda kam ji dát. A tady se fakt hodí.

Perníková chaloupka, František Hrubín

Odkud ten náš holub letí?

Letím z lesa, milé děti,

vrkú, vrkú, vrkú.

Cos tam viděl, holoubku?

Perníkovou chaloupku

u černého smrku.

Viděls také Mařenku?

Jakpak by ne, holenku !

Viděl jsem ji, s Jeníkem

krmili se perníkem.

A když z okna na zahradu

vystrčila baba bradu,

nebáli se, holoubku?”

“Kdepak?

Zamkli chaloupku na cukrový klíč

a už byli pryč!”