Pivní láhev. Jak krásně to zní! Pro uchování piva ji používáme dnes naprosto běžně. Myslíme tím tu tradiční, skleněnou, která je na skladování piva mnohem vhodnější než poslední dobou 'pivními barbary' oblíbené PET láhve 😉
Z historie pivních lahví

První použití skleněné lahve pro uskladnění piva je zaznamenáno už někdy na začátku 15. století. V tomto období se však jedná spíše o předchůdce moderních lahví. Pivní lahve, tak jak je známe dnes, se poprvé objevily v roce 1821 v anglickém Bristolu. U nás to bylo o něco později v Praze roku 1841. V této době se setkáme hlavně s lahvemi s pákovým uzávěrem s keramickou zátkou a těsnící hmotou po obvodu. Byť zastoupení skleněných pivních lahví bylo na trhu s pivem zatím mizivé, své opodstatnění si tento obal našel, protože v té době nejběžnější způsob skladování a převozu piva v sudech byl velmi náročný a vyplatil se spíš jen hostinským.

Více než pivovary se stačením piva do skleněných lahví zpočátku zabývaly různé soukromé stáčírny, jejichž provozovateli byli hlavně úspěšnější hostinští a hoteliéři, kteří si mohli nákladné stáčecí zařízení dovolit. Zajímavé je, že již od počátku užívání pivních lahví fungoval systém zálohování podobný tomu dnešnímu. Podle majitele se rozlišovaly lahve pivovarské, jež byly majetkem pivovarů, a pivní, které patřily soukromníkům, kteří provozovali stáčírny. V obou případech je však nutné zmínit, že lahve v té době byly učiněné umělecké skvosty.

Konec 19.století znamenal pro vývoj pivních lahví tři zásadní změny. Zaprvé se na nich poprvé objevily lepené papírové etikety. Druhou změnou je pak objem pivních lahví. Do roku 1875 se setkáváme hlavně s lahvemi o objemu jedné holby, což byla dolnorakouská dutá míra. Objem takové lahve byl zhruba 0,7l. Nově se plnily pivem lahve litrové a půllitrové.

Velmi důležitý byl rovněž rok 1892, kdy byla v Baltimoru vynálezcem Williamem Painterem patentována korunková pivní zátka, která je dnes nejrozšířenějším uzávěrem pivní lahve.
Zdroj: www.alkoholium.cz