Na letošní Velikonoce jsme pro Vás připravili procházku jarní probouzející se přírodou. Každý den vyloupneme jedno malované vajíčko, které nám připomene velikonoční zvyky našich předků.
Děkujeme reviewerovi Sopdetovi za vstřícnost při publikaci celé série.
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Nejezděte prosím mimo zpevněné komunikace a svá geovozidla zanechte na doporučeném parkovišti.
Příjemné prožití svátků jara, hodně zdraví, svěžesti a duševní pohody přejí owneři
angieborg & klickon
Bílá (Svatá, Světelná) sobota
Bílá sobota je druhým dnem velikonočního tridua. Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít. Bílá sobota byla v Ježíšově příběhu druhým dnem, kdy ležel ve skalním hrobě poté, co byl ukřižován na vrchu Golgota a jeho mrtvé tělo bylo sundáno z kříže. Ježíš ležel ve skalním hrobě zavinut v plátně a vchod do hrobu byl zavalen kamenem. V noci ze soboty na neděli však bylo po příchodu k hrobu zjištěno, že kámen, který zakrýval vchod, byl odvalen a Ježíš Kristus v hrobě neležel. Vstal z mrtvých.
Křesťanské svátosti
Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Věřící se chodí pomodlit k symbolickému Ježíšovu hrobu, který bývá umístěn v každém kostele. Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Zvyky a tradice
Už ráno bylo zvykem, že se děvčata chodila ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy. Také se vymetaly domy novými košťaty a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok. V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky.
Než zapadlo slunce, ještě platil půst. Proto se k obědu jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a velikonoční beránek. Někteří hospodáři třásli ovocnými stromy v sadech, což mělo přinést dobrou úrodu. Také se z domů odnášela polínka k ohňům na noční vigilie, která se poté vracela žhavá do stavení a zapaloval se s nimi oheň v kamnech.
Velikonoční vigilie (Velká noc)
Zmrtvýchvstání se podle náboženských historických pramenů odehrálo v noci ze soboty na neděli a odtud vznikl i název Velikonoce – Velká noc neboli vigilie. K oslavám Zmrtvýchvstání Páně docházelo po západu slunce o Bílé sobotě. Před kostely se zapalovaly ohně, které se světily a z něho se poté zapalovaly svíce.
Čerpáno z webu: ceskevelikonoce.cz
Tady najdeš heslo pro získání finálních souřadnic:
Správné heslo ověříš zde:
