Na letošní Velikonoce jsme pro Vás připravili procházku jarní probouzející se přírodou. Každý den vyloupneme jedno malované vajíčko, které nám připomene velikonoční zvyky našich předků.
Děkujeme reviewerovi Sopdetovi za vstřícnost při publikaci celé série.
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Nejezděte prosím mimo zpevněné komunikace a svá geovozidla zanechte na doporučeném parkovišti.
Příjemné prožití svátků jara, hodně zdraví, svěžesti a duševní pohody přejí owneři
angieborg & klickon
Červené pondělí
Tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete. Malovaná vejce připravují ženy a děvčata, a to už od Bílé soboty. Malovaná vejce (kraslice) byla podle všeho součástí oslav už v Egyptě, nejstarší dochovaná pochází zhruba z období 300 let před naším letopočtem. Chlapcům se o Velikonočním pondělí rozdávají vejce vařená, plná, ale na dekorace slouží vyfouklé kraslice, kterým se také říká pouchy. K tvorbě motivů se dříve používal hlavně vosk, sláma nebo se vejce vyškrabávala. Jednotlivé barvy v sobě měly důležitou symboliku, například červená vejce se dávala chlapcům, k nimž dívky chovaly vřelé city.
Koleda a pomlázka
Pomlázka (mrskačka, karabáč, houdovačka, tatar, šlahačka) je velice důležitou součástí velikonočních oslav. Je tvořena z vrbového proutí, Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Bylo také zvykem, že děvčata vázala chlapcům na pomlázku pentličky a podle barev pentliček mohli chlapci poznat, jaké city k nim dívky chovají. Červená znamenala lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí, zelená sympatie.
V některých regionech chlapci šlehali děvčata hned ráno, když šla do kostela, někde zase docházelo k odvetné koledě a děvčata chodila koledovat v úterý. Pokud chlapci přijdou koledovat po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít. I když se v některých krajích chodí koledovat na Velikonoční pondělí s řehtačkami, dříve tyto dřevěné nástroje svolávaly lidi do kostela v době, kdy kostelní zvony přestaly zvonit a “odletěly do Říma”. Řehtalo se také na Velký pátek a Bílou sobotu. K obědu se podává jehněčí maso nebo pečený králík, z vajec se dělají omelety, pomazánky nebo nádivky. K snídani se jí beránci, mazance nebo také velikonoční jidáši.
Čerpáno z webu: ceskevelikonoce.cz
Tady najdeš heslo pro získání finálních souřadnic:
Správné heslo ověříš zde:
