Na letošní Velikonoce jsme pro Vás připravili procházku jarní probouzející se přírodou. Každý den vyloupneme jedno malované vajíčko, které nám připomene velikonoční zvyky našich předků.
Děkujeme reviewerovi Sopdetovi za vstřícnost při publikaci celé série.
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Nejezděte prosím mimo zpevněné komunikace a svá geovozidla zanechte na doporučeném parkovišti.
Příjemné prožití svátků jara, hodně zdraví, svěžesti a duševní pohody přejí owneři
angieborg & klickon
Boží hod velikonoční
Boží hod velikonoční je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. Boží hod vždy připadá na první neděli po jarním úplňku. Velikonoční neděle je dnem radosti a také hodování po 40 dní trvajícím půstu.
Historie
Když přišla Máří Magdaléna k Ježíšovu hrobu brzy ráno ze soboty na neděli, spatřila jen odvalený kámen ze vchodu do hrobky a bílá plátna, do nichž byl Ježíš zavinut. Myslela si, že někdo tělo z hrobu odnesl a běžela to říci Janovi a Petrovi, Ježíšovým učedníkům. Ti se šli přesvědčit na vlastní oči, načež si vzpomněli na to, co jim Ježíš před svou smrtí řekl. Uvedl, že vstane z mrtvých. Později se zjevil i Marii a také se ukázal svým apoštolům.
Zvyky a tradice
V kostelích se na rozdíl od Bílé soboty slaví mše svaté. Připomíná se vzkříšení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí. Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi které už se po skončení půstu mohou jíst. V kostelích hoří paškál (velikonoční svíce), který byl zapálen o Bílé sobotě.
Bylo zvykem, že lidé chodili na tyto mše v novém, svátečním oblečení, aby tak přivítali onen nový život, který symbolizuje Kristovo vzkříšení. Hospodyňky neměly v tento den uklízet, zametat, prát, mýt nádobí nebo vyklízet chlévy. Protože bylo zvykem se v tento den bavit, pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se a hodovalo, dívky barvily vajíčka, a to už od východu slunce. Zvykem také bylo své blízké obdarovat něčím novým, lidé se hodně navštěvovali. V některých krajích se jezdily Velikonoční jízdy na koních, aby se požehnala pole. Jedly se posvěcené mazance a beránci, ale také skopové či telecí maso, velikonoční nádivky, klobásky či dušená šunka.
Čerpáno z webu: ceskevelikonoce.cz
Tady najdeš heslo pro získání finálních souřadnic:
Správné heslo ověříš zde:
