Cílové souřadnice vás přivedou na vrchol kuželovitého kopce Osule, který se nachází asi 1 km severozápadně od obce Vitějovice v nadmořské výšce 646 m.n.m.
Zde se vedle krásných výhledů do dálek (nejlepší jsou v době vegetačního klidu) nachází i volně přístupné pozůstatky stejnojmenného hradu ze 13. století.
Hrad, jehož stavba nebyla plně dokončena, byl stavěn coby podélný, dvouvěžového typu s předhradím (podobně jako hrad Kašperk). Stavba snad nejkratší dobu sloužícího královského hradu představuje jednu z vůbec nejpozoruhodnějších hradních architektur, protože objekt nebyl v minulosti přestavován, právě naopak - byl dvakrát bořen. Jde zde tedy zachován unikátní doklad postupu výstavby i boření hradu. Díky tomu je dnes jeho areál velmi cenný a je památkově chráněn coby kulturní památka.
STRUČNÁ HISTORIE
Hrad začal být budován na pokyn krále Přemysla Otakara II. (1233–1278). Tento bezesporu jeden z nejvýznamnějších českých panovníků (nazývaný též „král železný a zlatý“) chtěl při Zlaté stezce vybudovat opěrný bod mezi državami Vítkovců. Stavbu zahájil nejvyšší maršálek království Bavor II. ze Strakonic, choť královy nemanželské dcery Anežky.
Předpokládaný plánovaný vzhled hradu Osule.
Poprvé byl nedokončený hrad pobořen v roce 1277 během povstání Vítkovců. Po smrti Přemysla Otakara II. (1278) byla stavba úplně zastavena. Objekt pak byl v majetku koruny až do roku 1283, kdy rozestavený hrad získává Jan z Michalovic.
Po Janově krátkém držení přechází roku 1298 území s hradem na vladyku Bruna z Vitějovic a jeho syny, bratry Přibíka, Racka a Vernéře, kteří zde působili ve službách vyšehradské kapituly jako lokátoři v okolí Prachatic.
V té době již hrad nepochybně z části stál, neboť posledně jmenovaný z bratrů se v listině z roku 1312 zavázal, že bude pečovat o bezpečnost na obchodní cestě, která vedla z Písku přes Prachatice do bavorského Pasova (Passau).
Přinucenou výměnou za hrad Pořešín u Kaplice, získává Osuli roku 1317 od pánů z Vitějovic jejich příbuzný Bavor III. ze Strakonic, a od té doby pozbývá dostavba hradu na významu.
Jeho zbytečnost umocnili Rožmberkové, když nedaleko odtud vybudovali u Bavorova hrad Helfenburk. Nedokončenou stavbu, kterou tento rod získal do svého majetku v roce 1344, nechali nejprve úmyslně poničit, aby se nestala útočištěm loupežníků a následně ji ponechali svému osudu. V roce 1379 se ve výčtu statků příslušejících k hradu Helfenburku, na místě rozbouraného hradu, připomíná už jen les Vosule.
STAVEBNÍ ŘEŠENÍ
Půdorys hradu, jak bylo u těchto staveb zvykem, je ovlivněn tvarem hřebene hory. Hradní útvar celkové délky přibližně 116 metrů, měří v nejširším místě 14 metrů. Do dnešní doby se zde zachovaly zbytky zdiva paláce a spodní části dvou mohutných kruhových věží, vzdálených od sebe 88 metrů. Podle názoru archeologů patřil mezi architektonicky unikátní ukázku hradu královského typu s obvodovou zástavbou, příznačnou pro stavby posledních Přemyslovců. Tyto typy hradů z hlediska vývoje hradní architektury patřily k těm náročným.
Při archeologickém průzkumu v roce 1985 byla do výšky 2 metrů odkryta jižní věž, vyčištěn její vnitřek a část areálu hradu. Výzkum umožnil nahlédnout jak do postupu výstavby hradu, tak do boření objektu.
Vzhledem k poloze vrchu Osule i pozdějším archeologickým nálezům v okolí (slovanské pohřební mohyly, části kamenných nástrojů z doby kamenné) lze usoudit, že na místě hradu mohlo v dávné minulosti stát hradiště.
Od roku 1958 jsou fragmenty hradu Osule chráněny jako kulturní památka ČR.
V březnu 2012 uspořádali občané nedalekých Vitějovice akci na prořezání, vyčištění a lepší zpřístupnění zbytků objektu hradu.
 |
 |
| Zdivo a základy severní věže (17.2.2019). |
Základy severní věže (17.2.2019). |
|
|
 |
 |
| Základy jižní věže (17.2.2019). |
Zbytky zdiva (17.2.2019). |
Zdroje:
Rozměry a uložení keše
Schránka je ukryta na místě, kde se nacházela již archiovovaná keš GCXGZ2 „Osule“ od Mel-Man & Rena. S jejich laskavým svolením byla převzata i část jejich listingu.
Geoschránkou je plastová potravinová zavírací dóza o rozměrech cca 16,5×11×6,5 cm.
Uložena je mimo hradní zdivo (které prosím v žádném případě při hledání nepoškozujete).
Několik poznámek:
- Jde o docela navštěvované místo, takže se při hledání keše prosím chovejte nenápadně a schránku opět dobře zamaskujte, ať zde vydrží co možná nejdéle bez úhony (pozor - je zakryta poměrně těžkým kamenem).
- Ve schránce není žádná psací potřeba - přineste si vlastní.
(Kačer, který nemá nic na psaní, je úplně… bez psací potřeby…) :-)
- V logbooku prosím šetřete místem.
- Nedělejte z geoschránky odpadkový koš a rozhodně do ní nevkládejte nic, co podléhá zkáze (cukrovinky, žvýkačky, balzámy na rty a podobné nesmysly).
- Případné závady schránky a logbooku prosím hlaste.
FOTOHINT / PHOTOHINT
Obrazová nápověda pro ty, kdo neradi hledají - viz:
-=Z=D=E=- (zima) anebo: -=Z=D=E=- (léto).