Skip to content

<

Ludvík Cupal

A cache by inlvoe Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/23/2021
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Ludvík Cupal



Těší mě, že právě tento hrdina je rodák z Břeclavi, že vám jej mohu blíže představit a že mu zde mohu věnovat keš.

Ludvík Cupal se narodil 23. srpna 1915 v Břeclavi. Byl to československý voják a příslušník výsadkové operace TIN. Operace Tin byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Výsadek byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a byl řazen do první vlny výsadků. Cílem tohoto výsadku bylo provést atentát na ministra školství a propagandy protektorátní vlády Emanuela Moravce, největšího protektorátního kolaboranta.


Jeho otec, Josef Cupal, pracoval jako strojní topič u ČSD. Matka, Františka, rozená Homolová, byla v domácnosti. Měl pět sourozenců.

Obecnou a měšťanskou školu absolvoval v Břeclavi. Vyučil se strojním zámečníkem a nástrojářem u firmy Calus. Zde pracoval až do nástupu na vojnu. V roce 1934 nastoupil dobrovolně základní vojenskou službu u 30. pěšího pluku ve Vysokém Mýtě a absolvoval poddůstojnickou školu. Službu ukončil v roce 1936 v hodnosti desátníka. V roce 1938 byl v rámci mobilizace znovu povolán do armády, nasazen byl v pevnostním pásmu na hranici s Kladskem. Po demobilizaci zůstal ve Veselí nad Moravou.

Protektorát opustil 18. června 1939. Přes Polsko se dostal lodí CHROBÝ do francouzského Lille, kde vstoupil jako většina Čechoslováků před válkou do Cizinecké legie. Po zahájení války byl v Agde prezentován do československého zahraničního vojska. V řadách 2. pěšího pluku se účastnil bojů o Francii. Po jejím pádu byl přeplul lodi Rod El Farag do Anglie, kde v československé armádě byl v hodnosti četaře zařazen k pěšímu praporu.


Dobrovolně se v lednu 1941 přihlásil do kurzu pro zvláštní úkoly ve vlasti. V únoru 1942 byl vybrán spolu s Jaroslavem Švarcem do výsadku TIN. Jejich úkolem bylo provést atentát na ministra školství a propagandy protektorátní vlády Emanuela Moravce, jenž se stal symbolem zrady a kolaborace. Veterán výsadkového výcviku Ludvík Cupal byl velitelem skupiny TIN, která byla po národních mstitelích ze skupiny ANTHROPOID historicky druhou - a poslední - paraskupinou, vyslanou do akce s teroristickým úkolem. Ministr loutkové české vlády a bývalý důstojník čs. armády Emanuel Moravec, měl být podle situace buďto zastřelen, nebo otráven, popřípadě zabit nastraženou náloží. "Můj úkol tkví zásadně v tom, že společně s jiným příslušníkem československé armády budu odeslán do vlasti, abych v čase, na místě a v situaci, která se podle našeho zjištění bude zdát nejvýhodnější, odstranil Emanuela Moravce, zrádce národa, případně jiné s Němci spolupracující lidi a abychom pak organizovali trestání takových viníků v měřítku větším, aby mohlo, na daný rozkaz od ústředí z Londýna býti provedeno rychle, tvrdě a účinně," stojí v operačním rozkaze teroristické skupiny TIN.

Výsadek TIN letěl bombardovacím letounem Halifax společně s výsadkem INTRANSITIVE, který měl za úkol sabotážním útokem zničit pro Němce strategicky důležitou rafinerii olejů v Kolíně. Krátce po půlnoci byl letoun již nad Německem, kde byl zaměřen světlomety a palbou. V noci z 29. na 30. dubna 1942 obě skupiny seskočily ve 2:31 našeho času v pořadí kontejner pro Intransitive, npor. Václav Kindl. des. Vojtěch Lukaštík, čet. Bohuslav Grabovský, kontejner pro Out Distance, rt. Jaroslav Švarc, balík pro Tin a rt. Ludvík Cupal. Skupiny včetně tří nákladních padáků se zbraněmi a výbušninami dopadly na paseku uprostřed brdských lesů mezi Věšínem a Padrtí u Rožmitálu poblíž německé střelnice, v porovnání s řadou předchozích výsadků byly vysazeny na přesně určeném místě. Zde se měly cesty skupin rozdělit a každá si měla jít za svým úkolem.


Seskok bohužel provázela smůla a výsadkářům chyběl onen pověstný kousek válečného štěstí, který je často hranicí mezi úspěchem a porážkou. Rozptyl jednotlivých parašutistů byl však příliš velký, muži i jejich zbraně přistáli dílem do hustého lesa, nenašli ani kontejner s vybavením a většina se nesešla. Cupal dopadl bokem na pařez, zranil si nohu a navíc si způsobil vážné vnitřní zranění, ze kterého už se nikdy plně nevyléčil. Naštěstí ho nalezl a ošetřil Vojtěch Lukaštík z druhé vysazené skupiny INTRANSITIVE, kterému se podařilo najít i nákladní padák se zásobníkem na zbraně. Protože nemohl táhnout na zádech svého kamaráda a ještě 100kg náklad zbraní, vyjmul z něj jen pár pistolí a stříkačku s jedem a zbytek zakopal v lese. Po rozednění se chtějí vydat na cestu do Plzně na svoje záchytné adresy, nakonec se rozhodnou jinak a vydají se na Moravu ke svým příbuzným na Moravu do Velehradu na Slovácku k Cupalovým přátelům, kteří mu pomohli už v roce 1939 k odchodu do zahraniční armády.

Na základě oznámení četnické stanice v Rožmitále je 2. května vyhlášeno rozsáhlé pátrání po výsadkářích. Příčinou jeho vyhlášení byla zpráva říšské hlásné služby, která zaznamenala letící osamělý letoun, jenž neměnnou rychlosti pokračoval územím Protektorátu a zpomalil nad oblastí Rožmitálska. Již tehdy se vědělo, že pravděpodobně vysazoval výsadkáře a odposlechová služba byla schopna toto místo lokalizovat s poměrně velkou přesností. Současně však lesní dělníci nacházejí nedaleko chaty Václavka na stromě padák a nález ihned ohlásí. Na místo se vydává četnictvo, které nález zajistí a ohlásí to Gestapu a říšské policii. Rozjíždí se velká pátrací akce, je vytyčen prostor mezi obcemi Teslíny, Věšínem a Padrťskými rybníky, který prohledávají rojnice vojáků a příslušníků pořádkových sil. Jsou nalezeny další dva zakopané kontejnery s materiálem a všechny padáky. Celé vybavení obou výsadkových skupin tak padá do rukou Gestapa. Obě skupiny tak svoje úkoly nemohou splnit.


Cupal i Lukaštík pak přežili německé běsnění jako partyzáni ve skryté základně v chřibských lesích, když původně zamýšlené přemístění do Prahy ztratilo po heydrichiádě smysl. Protože nenašli spojení na žádné své spolubojovníky, pokusili se několikrát o provedení atentátu na ministra Moravce. Ten měl však po likvidaci šéfa německé okupační správy Reinharda Heydricha jejich kamarády Kubišem a Gabčíkem natolik zesílenou ochranku, že na ně jejich pistole nestačily. I přes tyto nepříznivé okolnosti se ale výsadkáři nevzdali a - což jim budiž chválou - na svůj úkol bojovat proti německým okupantům nerezignovali. Na podzim 1942 oba parašutisté vytvořili v oblasti Bzenecka ilegální síť a snažili se provádět diverzní činnost na železnicích. Z peněz, které dostali pro operační potřeby před seskokem, sehnali pět kilo výbušnin a rozhodli se Němcům pomstít za vyvražděné Lidice a Ležáky vyhozením jejich vojenského vlaku do povětří.

Chladná noc 18. září 1942. Na náspu trati mezi Moravským Pískem a Uherským Hradištěm (přesněji mezi obcemi Polešovice a Nedakonice) jeden muž tiše pokládá pod koleje balíček s výbušninami, zatímco o kus dál ho jistí jeho kamarád. Ještě poslední kontrola, zda vše je tak, jak je na výcviku podomácky vyráběných výbušnin a nástrah ve Skotsku jejich instruktoři učili, a oba stíny mizí ve tmě.

Ano, tak nějak tato sabotáž asi proběhla, i když její přesný průběh se už nikdy nedozvíme. Oba parašutisté i většina jejich domácích spolupracovníků totiž válku nepřežili. Co naopak lze rekonstruovat zcela přesně, je to, co vzápětí následovalo. Brzy ráno, těsně před příjezdem německého vlaku, objevil náhodně nálož kolemjdoucí pochůzkář. Bohužel to nebyl vlastenec jako oni, a tak místo toho, aby dělal, že nic nevidí, se pokusil výbušnou nálož zneškodnit. V souladu s historickou spravedlností byl za svou zradu na místě potrestán. Exploze mu utrhla obě ruce. Bohužel vlak se podařilo ještě před explozí poničených kolejí zastavit.


Tímto činem ovšem zavdali důvod k pátrání gestapa. Bohužel oč méně přálo štěstí českých vlastencům a hrdinům, o to více stálo na straně německých okupantů. Při jiném pátrání po československých parašutistech se dostalo na stopu Cupala s Lukaštíkem. V noci na 9. ledna 1943 vtrhlo do domku rodiny Remešových v Jankovicích č.p. 38, kde se v důmyslném úkrytu v tajné místnosti skrýval Vojtěch Lukaštík. Ten se nehodlal Němcům vzdát a zahájil i v obklíčení a proti přesile palbu ze své jediné pistole. V nastalém boji byl smrtelně zraněn. Gestapo u něj našlo jen prázdnou zbraň, náhradní výbušnou nálož a 19090 protektorátních korun. Z jeho pomocníků, včetně žen, pak Němci během pětidenních nonstop vedených krutých výslechů doslova vytloukli stopu k Cupalovi.

15. ledna 1943 došlo i na Cupala. A zde existují dvě verze:
1) Někde se udává, že byl zatčen Cupalův otec. Bohužel ten pod slibem zachování života pro něj a rodinu prozradil úkryt svého syna. Navíc ho vyzval, ať se vzdá bez boje.
2) Vinou místního udavače gestapo zjistilo, kde může být výsadkář schován.

Jisté je to, že když Ludvík Cupal poznal, že se nachází v bezvýchodné situaci proti mnohonásobné přesile, obrátil proti sobě svou vlastní zbraň a zastřelil se. U jeho těla Němci našli pár pistolí, jed, ocelový obušek a další připravené výbušné nálože, což bylo důkazem pokračující odbojové činnosti obou statečných českých vlastenců a jejich spolupracovníků.

Po jeho smrti nacisté popravili 27 obyvatel Slovácka (zejména z Jankovic a Velehradu), kteří poskytli Ludvíku Cupalovi a jeho kolegovi úkryt.

Rotný Cupal byl dvakrát vyznamenán čs. válečným křížem (1940 a 1942), pamětní medailí československé armády v zahraničí (1943) a po válce povýšen in memoriam na poručíka.

A nyní i pár slov o druhém členu výsadkové skupiny TIN Jaroslavu Švarcovi:
Jaroslavu Švarcovi (skupina TIN) se nevedlo o moc lépe. Při seskoku se lehce poranil a Cupala ani kontejner nenašel. Již v prvopočátku bylo jasné, že úkol skupiny TIN, tedy zneškodnění Emanuela Moravce, nevyjde. Proto postupoval dle předpisů a odjel do Plzně. Zde kontaktoval Václava Krále a ten ho odeslal do Prahy, kde se přes odbojáře spojil s npor. Opálkou z výsadku OUT DISTANCE. V Praze měnil úkryty, snažil se vyléčit zranění a pomocí smluveného inzerátu hledal svého kolegu Cupala, kterého se ovšem nedočkal. Po atentátu na Heydricha odešel jako první do úkrytu v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kde se stejně jako jeho druhové raději po tuhém boji s přesilou příslušníků gestapa dne 18. června 1942 zastřelil.





Zdroj: Wikipedie, archivovaná keš GC1VZ96, web České televize, vlastní bádání




Jak na keš



První dvě indicie lze získat na úvodních souřadnicích keše. Pro získání dalších indicií do vzorečku je vhodná domácí příprava.

Na úvodních souřadnicích stojíte zhruba v místě, odkud by byl vidět rodný dům Ludvíka Cupala, kdyby se doposud nacházel na svém místě. Bohužel v těch místech dnes stojí panelové domy. Vy stojíte u lampy veřejného osvětlení, která Vám poskytne indicie A a B, neboť číslo lampy je 0A0 01B.


Pro získání dalších indicií je potřeba shlédnout dvě videa.



První video je věnováno kolegovi Ludvíka Cupala z výsadku TIN - Jaroslavu Švarcovi. Ve videu je unikátní snímek zachycující oba budoucí příslušníky TIN pohromadě, i když ne úplně vedle sebe. Na tomto snímku se Ludvík Cupal nachází po pravici Švarce (C=5), po levici Švarce (C=6), za Švarcem (C=7).




Druhé video představí protektorátního kolaboranta ministra Emanuela Moravce.
V momentě, kdy vypravěč sděluje, že Moravec vzhledem k psychosomatickým potížím není schopen služby v armádě, vidíme sál a v něm mimo jiné židle kolem stolu. Ciferací počtu židlí okolo stolu dostanete indicii D.

V okamžiku, kdy se dozvídáme, že se Moravec 2.10.1938 setkal s prezidentem Edvardem Benešem, vidíme snímek a na něm určitý počet osob. Tento počet osob dělíme 2 a získáte tak indicii E.

Ve kterém roce získal autor tohoto dokumentu cenu Magnesia Litera? Ciferací tohoto roku získáte indicii F.

Při vyřčené informaci, že pro ministra přijela kolona policejních vozidel, se v záběru objeví stolní lampa. Její barva je:
červená G=3
zelená G=4
vínová G=5
modrá G=6

V dokumentu se dozvídáme, že mezi čtenáře Emanuela Moravce patřila i jedna významná osobnost. Indicii H získáte tak, že od počtu písmen v jejím příjmení odečteme 5.

VZOREC PRO VÝPOČET FINÁLKY:
N 48° 4G.AEF
E 16° 5H.CDB





A SOUČASNĚ ZA OHROMNÉ PODPORY A POMOCI KAČERA DIDIUS.FALCO.
MNOHOKRÁT DĚKUJI!!


V KEŠI UMÍSTĚNÁ CWG JSOU NA VÝMĚNU!!!


Additional Hints (Decrypt)

xqrcnx gl cgnpxh uavmqb znf

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.