Tato keš patří do série
„ČEŠTÍ VYNÁLEZCI SVĚTU“, která byla založena pro geomaraton Valašské keškobraní 2021. Pro tento ročník keškobraní bylo založeno přes 130 keší v několika sériích.
ČEŠTÍ VYNÁLEZCI SVĚTU
Tato série obsahuje 20 keší rozmístěných po žluté turistické trase směrem od Vsetína na Cáb, odkud se stáčí po Baťově naučné stezce do Červenky.
Na trase najdete devět tradičních a dvě multi keše.
Doporučujeme předem vyluštit devět mysterek a jít trasu směrem od Vsetína. Určitě využijete i T5 výbavu (může se vám hodit nejen pro odlov bonusovky).
Cílem této série mimo zábavy při odlovu v terénu je také, seznámit Vás se známými i méně známými vynálezy a objevy. Konkrétně vynálezy a objevy, které dali světu lidé, kteří v Českých zemích žili, nebo tvořili, nebo se zde aspoň narodili. Důmysl, vtip, zručnost a originální nápady nikdy českým lidem nechyběly, mnohým se podařilo nesmazatelně zapsat mezi světové velikány.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
KONTAKTNÍ ČOČKY A SILON
Kontaktní čočky a umělé polyamidové vlákno Silon – jsou nejznámější vynálezy jedinečného člověka, českého chemika, kterým byl Otto Wichterle.
Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Prostějově. Po maturitě se roku 1931 zapsal na studium chemie na pražské technice, které úspěšně ukončil v roce 1936 doktorátem. Po dobu uzavření vysokých škol nacisty se stal vedoucím oddělení polymerů ve Výzkumném ústavu firmy Baťa ve Zlíně u docenta Stanislava Landy.
Již od 40. let pracoval na projektu pružných polyamidových vláken, ale nechtěl aby vynález získali nacisté, a proto výzkum nedokončil. Vrátil se k němu až po válce od roku 1946 až do roku 1951, kdy se v Žilině rozjela výroba Silonu ve velkém. Jeho první nápady na realizaci měkkých kontaktních čoček vznikly díky náhodnému rozhovoru ve vlaku.
První prototyp kontaktních čoček z hydrofilních gelů vyrobil a vyzkoušel v roce 1957. Čočky sice nešlo téměř nosit, ale tímto si ověřil, že je možné je vyrobit a soustředil se na techniku výroby nositelných pravidelných čoček. Mezitím byl díky osobním animozitám a politickým čistkám vyštván z Vysoké školy chemicko-technologické.
Ve svých pokusech pokračoval doma a později na Akademii věd, kam přešel z VŠCHT. Své domácí experimenty prováděl s pomocí své ženy Lindy a roku 1961 sestavil svůj první “čočkostroj“ z dílů stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola, který již dokázal vyrobit použitelné čočky. O rok později se mu jich povedlo vyrobit okolo 5000.
Wichterle se sice několikrát dostal do sporu s vládnoucí mocí socialistického Československa, ovšem jeden z nejsmutnějších a nejméně logických případů se stal prodej patentu na výrobu měkkých kontaktních čoček do zahraničí bez vědomí Wichterleho, a za minimální částku.
Po roce 1989 se stal předsedou Československé akademie věd až do jejího zániku 31. 12. 1992 spojeného s rozpadem Československa. Otto Wichterle zemřel 18. srpna 1998.
Zdroj: VLASTENCI.CZ