Od keše je výhled na jihovýchodní část souboru konických historických objektů. Od keše spatříte kostel, střechu fary, část zámku a zadní trakt Kostelní ulice.
Keš nabízí seznámení s objekty, které v informačním materiálech obvykle nebývají zmiňovány. K těm patří domy v Kostelní ulici.
V době pruských válek vznikaly velké škody. Konické panství jich bylo ušetřeno. Z vděčnosti Bohu zřídil klášter v dnešní Kostelní ulici špitál (panství bylo majetkem premonstrátské hradiské kanonie). Dosud je zachována konstrukce kaple a také základní kámen s nápisem 1744 DIE 22 MAJI.
Co již v Kostelní ulici neuvidíte je škola. Posudek z roku 2007 od památkářů z NPI v Olomouci říkal: "V regionu ojediněle dochovaná klasicistní stavba školy s možným barokním jádrem je hodnotná především typologicky – v celém regionu Olomouckého kraje není podobná stavba chráněna. Stavba je tak cenným dokladem rozvoje školství téměř od jeho počátků.....Budova se mimoto uplatňuje jako důležitý urbanistický prvek historického jádra města – seskupení zámku, kostela, fary, drobné zástavby na místě špitálu, školy a hospodářského dvora kolem centrálního prostoru Dolní zahrady je jedinečným příkladem rozvoje venkovského sídla, v daném případě spjatého s působením opatů olomouckého premonstrátského kláštera Hradisko. Stavba svým měřítkem a umístěním se podílí na celkové harmonii a malebnosti souboru, kterému schází jen soustavná péče a památkové obnova,"
Zajímavostí je, že do školy chodila do ní zřejmě i známá postava z Postřižin, skutečný strýc Bohumila Hrabala Pepin, který se v Konici narodil.
Podobně jako nenajdete školu již nenajdete šatlavu. Dle stavebně historického průzkumu objekt vznikl pravděpodobně v roce 1787 jako vězení a této funkce pozbyl v roce 1825. V objektu šatlavy byly dochovány základní dispozice, v zadní části členění na cely včetně otopného systému s otvory pro přikládání z chodby (byť byly cely přebudovány na chlévy) a hodnotné stavební detaily – klenby, mříže, dveře ve sklepě a v zadní části domku.
Zejména ke škole se pojily citové vztahy ještě žijících žáků. Bourání nezabránily ani dvě stovky podpisů pod peticí, ani snaha na poslední chvíli budovu prohlásit za kulturní památku a medializace (zprávy ČT). Škola byla zbořena roku 2008, šatlava roku 2010.
Tato keš je založena na památku všech lidí, kteří vnímali kulturní dědictví kolem nás, neváhali bránit jejich chátrání, likvidaci a nejsou již mezi živými.