Řekni, kde ty kosti jsou…
~Karel Pacner (29. března 1936 Janovice nad Úhlavou – 7. dubna 2021) byl český publicista, žurnalista a spisovatel.
~Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi.
Pacner: Českoslovenští agenti ukradli plány Concordu.
Expert na špiony ve světě i u nás Karel Pacner prostudoval dostupné archivy, vyzpovídal desítky agentů i jejich řídících pracovníků z mnoha tajných služeb své poznatky shrnul do několika knih a 19dílného dokumentárního seriálu. Podle něj se Čechoslováci podíleli na krádeži plánů nadzvukového Concordu a Američanům reportovali i z ústředí vládnoucí KSČ.
Karel Pacner, jehož nečekaný odchod v noci na 7. dubna 2021 zarmoutil všechny milovníky kosmonautiky a literatury faktu věnující se dějinám a světové i československé špionáži, ve velkém rozhovoru pro server Aktuálně.cz před koncem roku 2020 odhalil pozadí vzniku třídílné špionážní epopeje Českoslovenští vyzvědači 1914-1989.
Motor a podvozek Concorde
Za největší úspěch, kterého při práci na knize dosáhl, považoval Karel Pacner nalezení důkazů o tom, že se československá rozvědka podílela na získání plánů nadzvukového Concorde. „To, že se Sověti všemožně zajímali o vývoj a výrobu Concordu, je snad známo. Sověti ho zkrátka a dobře s pomocí svých špionů v podobě Tu-144 komplet okopírovali – třebaže dost nezdařile. Mně se ale podařilo vypátrat, že na této krádeži se podíleli kromě mnoha jiných i českoslovenští vyzvědači – přesněji dva slovenští kněží Štefan Krigovský a Jean Saradi,“ citoval Karla Pacnera server Aktuálně.cz.
Podle Pacnera oba vyzvědači díky svým kontaktům mezi francouzskými komunisty získali v Toulouse, kde se Concorde vyráběl, pro Moskvu údaje o motoru a podvozcích nadzvukového letadla. Oba ale byli nakonec odhaleni a odsouzeni ve Francii za špionáž na osm (Krigovský) a čtyři (Saradi) roky ve vězení.
Tajní agenti Antonín Kapek a Josef Skupa?
Ve své špionážní epopeji ale Pacner představil i osobnosti, které naopak pracovaly jako vyzvědači západních zpravodajských agentur u nás. Pro mnohé je jistě překvapením, že mezi nimi byl člen předsednictva ÚV KSČ Antonín Kapek, který v roce 1968 spolupodepsal zvací dopis adresovaný sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi. Právě tímto dopisem Moskva obhajovala vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Kapek poté patřil až do zhroucení komunistického režimu v listopadu 1989 k hlavním strůjcům normalizace a v květnu 1990 spáchal sebevraždu oběšením.
Se západními rozvědkami měl podle Karla Pacnera spolupracovat také třeba loutkař Josef Skupa, který je neodmyslitelně spojený s dřevěnými postavičkami Spejbla a Hurvínka.