Bradlec (342 m n.m.) je druhým nejvyšším vrcholem Litovelského Pomoraví. Tím nejvyšším je nedaleký Jelení vrch (o 3m vyšší). Paradoxem je, že stejnojmenná přírodní rezervace se nachází právě kolem Jeleního vrchu. Ovšem Bradlec zřejmě přitahoval dávné obyvatele daleko víc. Název vrcholu je nejspíš odvozen od jakési skalky či něčeho co skalku připomíná u vrcholu kopce. Nalámaný kámen ze skalky byl nejspíš použit v okolí při pohřebních rituálech. Na jihozápadním až západním svahu můžeme dodnes rozeznat nepatrné vyvýšeniny, které prozrazují umělý původ. Jedná se o pohřebiště z let cca 1200-1000 př. n. l. Byly zde v mohylách objeveny pohřby tzv. Lužické kultury. Jednalo se tedy o Kelty, čili naše vzdálené bratránky, jak některé srovnávací testy ukazují. Bylo zde asi 19 mohyl s žárovými pohřby. Vykopávky z průzkumu najdeme v muzeu v Mohelnici. Severozápadní část Litovelského Pomoraví je téměř jedinou částí CHKO, kde najdeme nějaké kopce, jde o nejjižnější výběžky Úsovské pahorkatiny. Část Litovelského Pomoraví směrem jihovýchodním, tedy dejme tomu pod Litovlí k Olomouci je skoro placatá bez nějakého výrazného vrcholu. Úsovská pahorkatina patří k Hanušovické vrchovině a odděluje zde Hornomoravský úval na východě od Mohelnické brázdy na západě, obecně to tedy vlastně ještě jsou Jeseníky.