Mezi lidmi se vypráví příběhy, zkazky nebo legendy o dracích v různé podobě. Někdy vystupují jako krvelačné příšery a jindy jako ochránci a průvodci.
Položme si otázku: Jsou draci skuteční?
Někomu postačí vyprávění jiných a jinému nedá jeho zvědavost spát a dychtí po setkání. Chce se přesvědčit na vlastní oči. Však kdo má pravdu. Je lehké říci … draky jsem neviděl, proto nejsou … stejně tak … věřím, tak jsou.
Draci jsou bájná stvoření a je jim přisuzována i magická moc. Nedávají o sobě vědět, proto jsou obestření tajemstvím. Pokud se někomu zjeví, tak k tomu mají důvod.
Při toulkách zdejší přírodou jsem náhodou narazil na malé doupě, kde jeden žije. Je to drak samotář. Z počátku byl dost odtažitý, ale postupem času se z něj vyklubal šibal a dobrák od kosti. Celé dny se věnuje meditacím o přírodě a vesmíru. Souhlasil, že se za ním můžeme kdykoli zastavit a tomu, kdo s dobrým přichází, ukáže své poklady.
Jak na keš:
Chceš-li poklad objeviti,
musíš draka zahlédnouti,
však nebudeš to lehké míti,
na vrcholu převelikém musíš býti.
Kudy kroky svoje vésti,
to z pergamenu zjisti.
Nyní bys měl na místě býti,
kde kamenná slůj zjeví se ti.
Tu pohledem prohlednouti musíš
a dračisko o poklad požádati.