!!!! V keši není tužka !!!!

Odra

Odra (německy Oder; slezsky Uodra; polsky Odra; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě. Pramení v Česku a teče přes západní Polsko, dále vytváří severní 187 km dlouhou hranici mezi Polskem a Německem.  Odra je 854 km dlouhá řeka, z toho 113 km je v Česku, 742 km v Polsku (včetně 187 km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem). Je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118 861 km⊃2;, z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v Česku (6 %) a 5587 v Německu (5 %). Před regulací toku byla řeka dlouhá přes 1000 km.

Průběh toku

Pramen Odry je pod Fidlovým kopcem (poblíž obce Kozlov a zaniklé vesnice Varhošť) v Kozlovské vrchovině v Oderských vrších na Moravě (Olomoucký kraj).  

V Česku protéká přes Vojenský újezd Libavá, přes město Odry, českou částí Slezska (Moravskoslezský kraj); v Polsku Slezským vojvodstvím, Opolským vojvodstvím, Dolnoslezským vojvodstvím, Lubušským vojvodstvím a Západopomořanským vojvodstvím; a v Německu Braniborskem a Meklenburskem-Předním Pomořanskem.  Poté, co Odra opustí hory, protéká převážně v široké terasovité dolině, která se rozšiřuje z 2 až 3 km na 10 až 20 km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200 m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.  Ve vzdálenosti 84 km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Do 19. století platilo, že Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Uznojem (západně) a Wolin (východně) a třemi rameny mezi ostrovy a pevninou (Dziwna, Svina a Peene) se vlévá do Baltského moře. S nástupem moderní vědy a univerzální klasifikace se Štětínský záliv už nepovažuje za součást řeky Odry nýbrž za součást Baltského moře a Dziwna, Svina a Peene jsou klasifikovány jako mořské průlivy. Současně za ústí řeky Odry se považuje místo kde se Odra vlévá do nejjižnější části Štětínského zálivu, tzv. Odřanské roztoky (Roztoka Odrzańska) u města Police.

Města

Největším městem na Odře je Vratislav.

přímo na Odře – Odry, Studénka, Ostrava, Bohumín (jako poslední město na Odře v ČR), Ratiboř, Kędzierzyn-Koźle, Krapkowice, Opole, Brzeg, Oława, Jelcz-Laskowice, Vratislav, Brzeg Dolny, Ścinawa, Szlichtyngowa, Hlohov, Bytom Odrzański, Nowa Sól, Krosno Odrzańskie, Eisenhüttenstadt, Frankfurt nad Odrou, Słubice, Kostrzyn nad Odrą, Cedynia, Oderberg, Schwedt, Vierraden, Gartz, Gryfino, Štětín, Police

na březích průlivu Dziwna (mezi ostrovem Wolin a polskou pevninou) – Wolin, Kamień Pomorski, Dziwnów

na březích průlivu Svina (mezi ostrovy Wolin a Usedom) – Svinoústí

na březích průlivu Peena (mezi ostrovem Usedom a německou pevninou) – Usedom, Lassan, Wolgast

na březích Štětínského zálivu – Nowe Warpno, Ueckermuende

Větší přítoky

Celkově největším přítokem Odry je řeka Warta, která přitéká zprava u Kostřína. V místě soutoku je delší než samotná Odra.

Přítoky Odry na území Česka

Existuje řada bezejmenných přítoků a v následujícím textu jsou uvedeny jen ty nejvýznamnější.

Smolenský potok, zprava

Střelenský potok, zleva

Libavský potok, zleva, ř. km (zhruba) 121,7

Plazský potok, zprava, ř. km (zhruba) 121,5

Mastnický potok, zprava

Lazský potok, zleva

Podleský potok, zleva

Tichý potok, zleva

Oldřůvka, zleva

Točitý potok, zprava

Klikatý potok, zprava

Studený potok, zprava

Chudý potok, zprava

Budišovka, zleva, ř. km (zhruba) 104,0

Něčínský potok, zprava, ř. km (zhruba) 102,5

Čermná, zleva, ř. km (zhruba) 97,0

Vítovka, zleva, ř. km 88,8

Zlatý potok, zleva, 87,8

Stodolní potok, zprava, 87,6

Luha, zprava, ř. km (zhruba) 78,7

Jičínka, zprava, ř. km (zhruba) 63,3

Husí potok, zleva, ř. km (zhruba) 60,4

Bartošovický potok, zprava, ř. km (zhruba) 55,1

Butovický potok, zleva, ř. km (zhruba) 51,6

Sedlnice, zprava, ř. km (zhruba) 51,6

Bílovka, zleva, ř. km (zhruba) 40,7

Lubina, zprava, ř. km (zhruba) 36,2

Ondřejnice, zprava, ř. km (zhruba) 35,0

Polančice, zleva, ř. km (zhruba) 30,8

Porubka, zleva, ř. km (zhruba) 23,6

Opava, zleva, ř. km 21,6

Ostravice, zprava, ř. km 14,9

Vrbická stružka, zprava, ř. km (zhruba) 10,4

Bečva, zleva, ř. km (zhruba) 0,3 (ústí již na území Polska)

Olše, zprava, ř. km 0,0

Řeka protékající Ostravou-Koblovem

Přítoky Odry na území Polska a Německa

zprava – Ruda, Bierawka, Kłodnica, Czarnka, Malá Pěna (Mała Panew), Stobrawa, Widawa, Jezierzyca, Barycz, Krzycki Rów, Obrzyca, Jabłonna, Pliszka, *Ołobok, Gryzynka, Warta (s přítokem Noteć), Myśla, Kurzyca, *Stubia, Rurzyca, Tywa, Płonia, Ina, Gowienica

zleva – Psina, Cisek, Olszówka, Stradunia, Osoblaha, Prószkowski Potok, Kladská Nisa, Oława, Ślęza, Bystrzyca, Średzka Woda, Cicha Woda, Kačava (Kaczawa), Ślepca, Zimnica, Dębniak, Biała Woda, Czarna Struga, Śląska Ochla, Zimny Potok, Bobr, Olcha, Racza, Lužická Nisa

Přehrazení řeky

Na území ČR je na řece Odra pouze Barnovská vodní nádrž poblíže hranice vojenského újezdu Libavá. Řeka je také regulovaná četnými jezy.

Vodní režim

Nejvyšších průtoků dosahuje Odra na jaře především v březnu a v dubnu. V létě její hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok řeky začíná souvisle stoupat. V silných zimách řeka zamrzá.  Průměrný průtok Odry na dolním toku u vsi Gozdowice, která se nachází zhruba 30 km pod soutokem s Wartou, činí 547 m⊃3;/s. Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním na Odře dle kronik města Vratislavi došlo v letech 1348, 1464, 1564 a v roce 1903. Dosud největší povodeň nastala v červenci 1997, kdy protékalo Vratislaví 3640 m⊃3;/s.

Průměrné měsíční průtoky Odry (m⊃3;/s) ve stanici Gozdowice:(období 1900–1994)

Vodní režim Odry na území České republiky

Průměrný dlouhodobý průtok Odry v místě, kde opouští území České republiky činí 49 m⊃3;/s. Pod soutokem s řekou Olší činí průměrný průtok téměř 63 m⊃3;/s. Většina toků v této části povodí, kromě horské části povodí řeky Olše, patří do horské-sněhové oblasti. Maxim dosahují od března do května. Minimální průtoky mají v zimních měsících. Horská část povodí Olše patří do horské sněhovodešťové oblasti s maximálními průtoky od května do července.

Průměrné měsíční průtoky Odry (m⊃3;/s) v Bohumíně v roce 2010:

Hlásné profily na území České republiky:

Povodí řeky na mapě

Využití

Západní rameno delty je využívané pro vodní dopravu, která je možná až k ústí Opavy a pro velké lodě k městu Koźle. Je regulovaná jezy. Pomocí plavebních kanálů je spojena s řekami Havola, Spréva, Visla a Kłodnica.

Historie

V povodí Odry (u řeky Warty) má své historické jádro polský stát. U osady Cedynia nacházející se v Lubušské zemi na pravém břehu řeky Odry, došlo v roce 972 k odražení první německé invaze do Polska. Za 2. světové války představovala důležitou a silnou obrannou linii německé armády. Sovětská armáda v průběhu Viselsko-oderské operace v roce 1945 obsadila 1. ukrajinským frontem horní tok řeky. Zároveň 1. běloruský front obsadil několik předmostí na západním břehu (např. Kostřínské předmostí). To umožnilo zahájení Berlínské operace.

Zajímavosti

Po řece Odře se jmenuje i pár mezinárodních vlaků kategorie expres společností České dráhy a ZSSK jezdící (k r. 2016) v trase: (Praha – Olomouc –) Bohumín – Žilina a zpět.

Pramen řeky Odry.

Odra přibližně 730 m od svého pramene (cesta z Kozlova na Varhošť, únor 2021, vykácené smrčiny v dúsledku Kůrovcové kalamity)

Barnovská vodní nádrž ve vojenském újezdu Libavá

Ostrava, soutok Odry s Opavou

Odra a Štětín, Polsko

Olše ústící do Odry (pohled z Polska)

Olše ústící do Odry (pohled z ČR, povodeň říjen 2020)

Odra mezi Kienitz a Zollbrücke v Německu.

Zbytky mostu zničeného v roce 1945 na polské straně u Eisenhüttenstadtu

Základní informace:

Délka toku    854 km

Plocha povodí    118 861 km⊃2;

Průměrný průtok    535 m⊃3;/s

Světadíl    Evropa

Hydrologické pořadí    2-01-01-001

Pramen Oderské vrchy 49°36′48,3″ s. š., 17°31′12,5″ v. d. 634 m n. m.

Ústí do Štětínského zálivu 53°36′6″ s. š., 14°35′23″ v. d. 0 m n. m.

Protéká Česko Česko (Olomoucký, Moravskoslezský kraj), Polsko Polsko (Slezské, Opolské, Dolnoslezské, Lubušské, Západopomořanské vojvodství), Německo Německo (Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko) Úmoří, povodí Atlantský oceán, Baltské moře, Povodí Odry

(Česko 6 %, Polsko 89 %, Německo 5 %)

Zdroj: Wikipedie, ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří - ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945–2004). Praha 2004, s. 217-223

!!!! V keši není tužka !!!!