Po stopách KHB - Zámek Maleč Multi-Cache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.

Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.

Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!

ZÁMEK MALEČ

Zámek Maleč byl čtyřicet let letním sídlem jednoho z nejvýznamnějších českých politiků devatenáctého století Františka Ladislava Riegera (1818-1903) a také posledních čtrnáct let plodného života zázemím jeho tchána, otce národa, Františka Palackého (1798-1876), který zde napsal kromě jiného i část svých slavných Dějin národu českého v Čechách i v Moravě.

Úsilím o národní emancipaci, politickou činností, organizováním společenského, kulturního i hospodářského života, rozhledem, vzděláním i lidskými kvalitami dosáhl Rieger zcela výjimečné autority a popularity a byl nazýván Vůdcem národa. V polovině čtyřicátých let se seznámil s Karlem Havlíčkem Borovským, se kterým se často setkával ve vlasteneckých kruzích v Praze. Oba coby poslanci říšského sněmu ve Vídni a v Kroměříži zastávali stejné postoje, obzvlášť ve věci odsouzení násilných revolucí v Praze i ve Vídni, odkud jen o vlásek unikli při výbuchu násilností společným útěkem před jistou smrtí.

F. L. Rieger patřil k několika málo lidem, kteří se nebáli stýkat s Havlíčkem po jeho návratu z brixenského vyhnanství. Stejně tak jako jeho tchán František Palacký, jenž byl Havlíčkovi velkým vzorem a který svým doporučením roku 1846 do redakce Pražských novin odstartoval Havlíčkovu slavnou novinářskou dráhu.

Vzhledem k historickým událostem a k nezpochybnitelnému společnému úsilí všech tří osobností o emancipaci českého národa v rámci habsburské monarchie i společné snaze o její modernizaci se na zámku v Malči rozhodli vstoupit do oslav 200. výročí narození Karla Havlíčka Borovského, a přispět tak k jejich zviditelnění.

U zámecké brány nás bude zajímat číslo popisné na pravém sloupku, informace uvedené na levém sloupku a jedna malá kovová tabulka uprostřed:

A = Číslo popisné zámku Maleč
B = Počet písmen na kovové tabulce uprostřed
CDEF = Rok zpřístupnění nové zámecké expozice

Národu mému pak přeji z té duše, aby sebe sama nikdy nespouštěl v malomyslnosti ani nezpýchal v domýšlivosti. (Závěť dr. F. L. Riegra)

GHIJ = Rok sepsání závěti
K = Počet fotografií na informačním panelu