Po stopách KHB - Moře Vysočiny Traditional Cache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.

Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.

Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!

Autorem tohoto apokryfu je Karel Havlíček Borovský, který kraj vezdejší velmi dobře znal (viz naše sousední keš GC99X27 Krucemburku věnovaná) a který si rybník Řeka zamiloval stejně jako současníci, kteří se sem rok co rok vracejí a letní měsíce si bez jeho nekonečných vod nedokážou představit.

Rybník Řeka je nejrozsáhlejší vodní hladinou Havlíčkobrodska (43 hektarů) a své jméno dostal po řece Doubravě, která jím protéká. Jeho travnatá severní pláž přechází do mírně klesajícího dna z bílé opuky, protější stranu rybníka lemuje hluboký masiv Raneckého lesa. Rybník s historií sahající až do patnáctého století leží v nadmořské výšce 550 m.

Hojně navštěvovaná Řeka slouží k rekreaci a koupání, ubytovat se tu nechá v kempu Moře buď pod vlastní střechou nebo ve stylově upravených kajutách na jejím břehu, v restauraci často vyhrává muzika, občas přijedou divadelní amatéři, konají se tu závody dračích lodí, hladinu čeří surfaři.

A protože tu v letním období bývá skutečně živo, keš jsem umístil stranou v chladivém stínu lesa. Od keše sice do dáli neuvidíte, ale než k ní po břehu rybníka dokráčíte, tak vám ze zrcadlících se vod budou přecházet oči ... a třeba se necháte i přesvědčit, že tohle je fakt moře. Moře Vysočiny!