Vesnice Jamné leží 12 km od Jihlavy, žije v ní něco přes 570 obyvatel a najdeme v ní překvapivé množství zajímavých místních pamětihodností. Její název je odvozen z přídavného jména ke slovu jáma a mohl vzniknout buď podle prudkého zvlnění terénu, nebo od skutečných vlčích nebo rudných jam. Vesnice má bohatou historii, byla založena pravděpodobně už ve 13. století, první písemné zmínky pocházejí ze století 14. a 15.
Nejstarší stavbou v obci je zámek, původně gotická věžovitá tvrz, v 16. století pozdně renesančně rozšířená. V druhé polovině 17. století ji nechali jihlavští jezuité upravit na raně barokní zámeček s vlašskou střechou a věžičkou. Ten byl v 19. století novogoticky přestavěn, prostory v přízemí jsou renesančně zaklenuty, v patře jsou stropy rovné, bez výzdoby. Dnes se v něm nachází pošta, obřadní síť, hasičská zbrojnice a byty. Kolem zámku najdeme zbytky zámeckého parku, ke kterému se ještě vrátíme.
Další významnou památkou je barokní kostel Nalezení svatého Kříže z 18. století, vystavený na místě původní gotické kaple. Pozoruhodný je jeho osmiboký půdorys, sakristie a věž byly dostavěny v 19. století. Na oltáři je umístěn zajímavý otočný kříž, který dle pověstí původně stával kdesi v polích pod stříškou. Byl prý postaven na místech, kde byly spáchány vraždy a loupeže a měl celý kraj chránit před krupobitím. Místní obyvatelé jím údajně otáčeli proti blížícím se mrakům a doufali, že se rozplynou. Křtitelnice, ciborium (=liturgická nádoba k uchovávání přeměněných hostií) a věčné světlo pocházejí přibližně z konce 16. století.
U kostela najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého z 18. století od Jana Jiřího Willanda. Původně stávala na hrázi mezi rybníky Barbora a Selský, ke kostelu byla přemístěna někdy v 60. letech 20. století během budování asfaltové silnice na hrázi.
Ke kostelu přiléhá hřbitov z 18. století, na kterém najdeme další zajímavou stavbu, novogotickou hrobku rodu Nussbaumů (jedni z majitelů panství, kteří se zde často střídali). Byla postavena na počátku 20. století a jedná se o čtyřbokou stavbu obdélníkového půdorysu z kamenných kvádrů a s bosovanými nárožími. Na hřbitově rostou památné lípy z poloviny 18. století.
V parku před kostelem (přes silnici) najdeme suchou kašnu z 19. století přístupnou jedním kamenným stupněm. Původně byla umístěna v zámeckém parku a během stavby nové mateřské školy v 80. letech 20. století byla přemístěna na současné místo. (Dnes už v obci tuto školku nenajdeme, byla nahrazena novou budovou současné základní i mateřské školy na stejném místě jako stála ta z 80. let.)
Proti kostelu vidíme barokní budovu sýpky z 18. století, která je dnes průmyslově využita. Dále zde najdeme faru z počátku 19. století a za ní budovu bývalé školy postavenou v 19. století.
Na návsi u parku vybudovaném na místě zrušeného rybníka Sádka nalezneme pomník obětem první světové války.
Můžeme si jen představovat, jak asi vypadalo okolí jamenského zámku obklopené přírodně krajinářským parkem z poloviny 19. století. Zámecký park se rozkládal tam, kde dnes najdeme sportoviště (dětské, fotbalové a tenisové hřiště) a budovu nové školy a školky. Dle vzpomínek pamětníků do areálu zámku vedly tři brány. Hlavní se nacházela před zámkem tam, kde končí stavba dnešního kulturního domu s hostincem (z té strany, kde vidíme mohutný barokní štít). Místo kulturního domu zde stávala budova tzv. zámečku, později přeměněná na traktorovou stanici a původní školku a později přestavěná právě na kulturní dům. Druhá brána se nacházela na konci hráze rybníka Barbora u splavu směrem ke kostelu a třetí se vjíždělo do zámeckého zemědělského dvora, který byl v místech dnešního zdravotního střediska. Pozůstatky stodol, sklepů a zemědělských budov jsou dodnes viditelné. Podle pamětníků byl před samotným vchodem do zámku velký kruhový záhon a celý areál parku byl obehnán plotem a zdmi. Původní dva kulaté sloupky plotu můžete vidět kousek od místa uložení keše. Zámečtí páni měli svého zahradníka, který se staral o různé exotické květiny a rostliny, které prý rostly zhruba v oblasti před dnešním vstupem do školy, v parku byly i různé exotické dřeviny, některé z nich můžeme dodnes vidět před budovou bývalého obecního úřadu, který je v současné době přestavován na novou hasičskou zbrojnici. Součástí parku byl také ovocný sad, jehož pozůstatek zde také můžeme nalézt, ale především si bývalou slávu parku můžeme představit podle mohutných zachovalých (někdy jen v torzech) stromů. Velký kamenný žlab, který můžete vidět za zámkem cestou k hřišti, stával původně v dolní části ovocného sadu a sloužil jako nádrž na dešťovou vodu pro zahradníka na zalévaní květin a dřevin.
Keš se nenachází u žádné z výše jmenovaných památek, ale budeme rádi, když si je i tak prohlédneme. Nacházíte se při okraji bývalého zámeckého parku, v místech, kde končil ovocný sad. Snad pro vás bude procházka po jamenských pamětihodnostech zajímavá a také rozvine vaši fantazii, jak to tady kdysi mohlo vypadat a třeba dojdete k poznání, že potencionálně zajímavá místa s bohatou historií nejsou jen tam, kde bychom je čekali, ale i jinde, tak trochu mimo tradiční turistickou mapu.
(Letopočty čerpány z Wikipedie)
