Skip to content

AGT 167: Plesivecke ichnofosilie EarthCache

Hidden : 05/08/2021
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


PLEŠIVECKÉ ICHNOFOSÍLIE STOPY PO LEZENÍ PRAVĚKÝCH ŽIVOČICHŮ 167

Vrch Plešivec u Jinců je označován za Olymp Brd... a oprávněně. Není to sice nejvyšší vrch, dokonce i vedle stojící Písek jej o dobrých 50 metrů převyšuje, ale jeho poloha mimo brdský hřeben z něj dělá mohutně stojícího solitéra s přenádherným výhledem na celé západní Brdy.

Krátce po té, co jsem se na jeho úpatí přestěhoval, byla vyhlídka těsně pod vrcholem, označovaná jako Kazatelna, jedním z prvních cílů výletů do okolí mého nového bydliště. Výhled ze skály západním směrem je fascinující, ale... jistá deformace ve mně způsobila to, že mé oči spočinuly k mým nohám právě na skalní masiv. Hornina nebyla hladká, jak by se mohlo zdát. Na první pohled byly vidět téměř rovné čáry, které jsem zprvu přičítal křemičitým žilám. Vždyť těch je v přeměněných a usazených horninách často dost. Zde se ale odstín samotné čáry nelišil od zbytku vedlejší horniny a ani nemohl. Jedná se totiž o tzv. ichnit neboli ichnofosilii, což jsou stopy po lezení mořských živočichů.

Ač jsem se zařekl, že už nikdy modrý předtisk listingů série AGT otevírat nebudu, nedalo mi to a vypouštím do světa další pokračování série AGT, na kterém Vás tímto vítám.
 

Ichnofosilie - fosilní stopy

Ve fosilním záznamu se často zachovávají kromě zkamenělin organismů i stopy po jejich činnosti, které označujeme jako ichnofosilie (fosilní stopy), kterými se zabývá odvětví paleontologie zvané ichnologie.

Podle definice se za stopy považují výsledky činnosti organismů, které jistým způsobem odrážejí morfologii původce, ale neodpovídají přesně jeho tvaru (aby nebyly mezi stopy řazené schránky, které si organismus sestavuje z materiálu z okolí - tzv. agutinované schránky jako je tomu např. v nedaleké lokalitě Na Vinici, kde je světoznámé naleziště trilobitů), a při kterých dochází k manipulaci s cizím materiálem (aby nebyla mezi stopy řazena vajíčka).

Podle tvaru stopy zde můžeme pozorovat stopy lezení mořských červů z období ordoviku, což je geologický útvar starších prvohor (paleozoikum) a je tedy také součástí eónu fanerozoika.
 

O období

Název podle starověkého kmene Ordoviků (ve Walesu obývali území severně od Silurů) zavedl Charles Lapworth roku 1879 pro uloženiny tzv. druhé fauny, kterým v Čechách odpovídala Barrandova etapa D. Název sám byl však kodifikován až na 21. geologickém kongresu v Kodani roku 1960.

Spodní hranice je charakterizována nástupem graptolitů (Dictyonema flabelliforma) a změnami v trilobitové fauně, svrchní hranice pak je vedena po graptolitové zóně Akidograptus acuminatus.

Na konci kambria došlo k dočasnému ústupu moře a v některých oblastech i k slabému vrásnění. V geosynklinálních oblastech Evropy však sedimentační cyklus probíhal většinou bez přerušení. Ordovické moře zalilo značnou část zpevněných bloků a vyznačovalo se malými hloubkovými rozdíly. Maximální transgrese moře probíhala v caradocu (berounu). Kolem starých štítů, zejména v severních částech kontinentů, vznikaly organogenní vápence. Těmito místy pravděpodobně probíhalo teplé rovníkové pásmo. V hlubších oblastech(například ve střední Evropě, severní Africe aj.) se ukládaly písčitojílové sedimenty (hlavně graptolitové břidlice. Tyto sedimenty jsou důkazem chladnějšího podnebí v těchto oblastech. Ordovik je považován za jedno z nejchladnějších období v historii naší Země. Jižní pól se v té době nacházel na území kontinentu Gondwana v oblasti dnešní Sahary. Na tomto kontinentu se v nejvyšším ordoviku vytvořil mohutný kontinentální ledovec, jehož vznik způsobil pokles hladiny světového oceánu o sto i více metrů.

Pro geosynklinální oblasti jsou významné podmořské a podpovrchové výlevy zásaditých magmat. Sopečnou činností bylo moře obohacováno o železité látky. Vysrážením sloučenin železa (patrně činností baktérií) vznikla význačná ložiska seménkových železných rud (střední Čechy, Durynsko, Severní Amerika a jiné).


O jaké organizmy se jedná?

Skolithos  (dříve hláskovaný Scolithus nebo Skolithus)  a Phycodes jsou běžná stopová fosilní ichnogenie, která je nebo byla původně přibližně vertikální válcovitá. Je produkována řadou organismů v mělkých mořských prostředích po celém světě a v sedimentárních horninách se jeví jako liniové rysy.

 

Studium ichnofosilií výrazně napomáhá možnosti sestavení paleoekologických a paleogeografických rekonstrukcí a také lze učinit odhady o hloubce dna a podmínkách prostředí.

Obrovská výhoda při studiu ichnofosilií spočívá v tom, že jsou nepřemístitelné (na rozdíl od živočichů či rostlin, které mohou být před fosilizací transportovány), a vypovídají tak o prostředí vzniku (přímo na místě). Ichnofosilie lze také lokálně využít ke stratigrafickým účelům.

Největší stratigrafický význam mají ichnofosilie v nejsvrchnějším proterozoiku a nejspodnějším kambriu. Například báze kambria je dána výskytem ichnofosilie Treptichnus pedum. Ichnofosilie jsou také odolnější vůči metamorfóze než tělesné zachované fosilie, což umožňuje využití ichnofosilií ve stratigrafii metamorfovaných jednotek. Nesmírně důležité jsou v případech, kdy se nezachovají zkameněliny organismů, např. když jsou schránky rozpuštěny ještě před fosilizací.

Také tvoří často jediné svědectví o organismech s měkkými těly.
 

Jak se stalo, že zde stopy zůstaly?

Všechny horniny dělíme na vyvřelé, usazené a přeměněné. Mezi těmito typy dochází k neustálému cyklu. Než se usazená hornina usadí - je sypká. Po této budoucí hornině se proplazí živočich nebo celé skupiny živočichů. Po čase se hornina zcelí natolik, že stopa se stane její pevnou součástí. Tvary stop mohou ještě více zvýraznit vysrážené ionty kovů, jako právě zde železa.

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Popište vlastními slovy, co je to Ichnofosílie?

2) Jaká je zde šířka Ichnofosílií? Uveďte interval.

3) Jaké skupiny živočichů zde Ichnofosílie zanechaly?

4) Horniny dělíme na vyvřelé, usazené a přeměněné. Ve kterých typech se ichnofosílie vyskytují?

5) Vyfoťte sebe nebo svůj osobní předmět, který bude možné s Vaší osobou spojit (např. GPS, CWG, talisman, kolo,...) na Kazatelně se zřetelnými ichnofosíliemi a fotku přiložte ke svému logu.

Odpovědi můžete zaslat přes profil, e-mailem nebo přes následující

ON-LINE FORMULÁŘ.

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

 

Zdroj:
Portál: Geology.cz
Foto: Aleš Novák

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT OD ALKE04

Additional Hints (No hints available.)