CODEX GIGAS (lat.) - "Ďáblova bible" je největší rukopisná kniha světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře. Původní klášter byl založen benediktíny ve 12. století a zničen byl v roce 1421. Nacházel se ve vesnici Podlažice, která je místní částí Chrasti u Chrudimi v Pardubickém kraji. Dnes se na jeho místě nachází kostel sv. Markéty Antiochijské.
Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. V roce 1212 se vydal spolu s královskou výpravou Přemysla Otakara I. do Basileje, aby od Fridricha II. přijal Zlatou bulu sicilskou. Tam se seznámil s jedním tajemným mágem, Michaelem Scottem. Ten ho údajně zasvětil do temné magie a uctívání Satana. Po návratu do Podlažic se ale o jeho satanistických rituálech dozvěděl opat, a aby se vyhnul přísnému trestu zazdění za živa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Je zajímavé, že kniha obsahuje také řadu zaklínadel, např. pro vyléčení, vypátrání zloděje apod., ale ne pro vymítání ďábla, ačkoli Benediktinský řád exorcismus prováděl. Mnich pouze z vděčnosti přidal ďáblův obrázek, který je na straně 290 a vyobrazuje ho zde opravdu netradičně. I přes tuto legendu o svém sepsání byl Codex gigas dlouho užíván, čten a studován různými učenci, ale nikdy nebyl předmětem šetření inkvizice.
Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920×505×220 mm. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktínského řádu. Hmotnost celého kodexu je 75 kg a odhaduje se, že na výrobu potřebného pergamenu bylo spotřebováno 160 kůží oslů či mezků. Celý rukopis je napsán latinsky. Jeho obsahem je větší množství různých textů, které lze rozdělit do desíti skupin. Stylově se jedná o klasickou ukázku románského knižního malířství. Na celém díle fascinuje jeho jednota, ráz písma je beze změny téměř v celém rozsahu, bez vlivu stárnutí písaře, nemocí, počasí či nálad. Možnost, že rukopis vznikl v rámci písařské dílny, je minimalizována absencí odlišných rukopisů. Veškeré údaje o vzniku díla a autora v knize chybí.
Michael Scott (Michael Scotus), se narodil okolo roku 1175 a zemřel patrně v roce 1232. Matematik, středověký vědec pobývající na císařském dvoře Fridricha II., proslul jako schopný lékař i šiřitel Avicenova učení. Byl však církví zatracen pro své údajné spolčení s ďáblem. Pocházel ze Skotska, studoval na katedrální škole v Durhamu, později v Oxfordu, Paříži a Boloni. Věnoval se filozofii, matematice, astrologii i teologii, což dokládá snaha papeže Honoria III. jmenovat ho v letech 1223–1224 arcibiskupem v Irsku. Scott ale odmítl, pro údajnou neznalost irštiny. Raději putoval Evropou, například v Toledu získal znalosti arabštiny a seznámil se s arabskou verzí spisů Aristotela i dalších řeckých filosofů. Scottův život končí při modlitbě v chrámu, kde se na něho prý zřítila část zdiva (1236). Unikl tak církevnímu pronásledování, anebo jen tajně prchl do Čech, kde dál vzdělával svého benediktinského žáka v okultních vědách? Nasvědčoval by tomu nepřímý důkaz nalezený v manchesterské univerzitní knihovně Johna Rylandse. Rukopis obsahující jména duchů, démonů, ďáblů nebo instrukce k magickému kruhu, čarovné hůlce, mitře, hábitu a pomocníkům je veden jako Magická kniha Michaela Scotta. Na titulní straně je dopsáno latinsky: Michael Scott, Praha v Čechách, 12. únor 1261.
Ke keši: Vzhledem k tomu, že kniha byla uložena ve Stockholmu, rozhodl se jednou jeden vysloužilý paragán, že knihu vrátí zpět tam, kde vznikla. V noci navštívil Královskou knihovnu, popadl Codex a několik kilometrů běžel k přistavenému letadlu. Vše probíhalo hladce až do momentu, kdy se stroj, na trase Stockholm - Podlažice, dostal za obcí Přelouč do turbulence. Letadlo bylo poškozeno a pilot musel nouzově přistát. Jenže co horšího, cenný náklad, zabalený v paratorbě, z letadla vypadl. Teď jde o to, kdo poklad najde dřív. Zůstane kniha doma na neznámém místě, dostupná pouze očím zúčastněných, nebo opět padne do švédských rukou?