Cesta z města - Vodojem
Poslední zastavení a keška z naší série CESTA Z MĚSTA vás zavede k vodojemu z roku 1936, který slouží jako zásobárna vody pro blízkou obec Řeženčice. Je odsud pěkný rozhled do krajiny.
Vysílač v dálce, který můžete vidět, není bohužel rozhledna, ale vysílač mobilního operátora na Mešnici (754 m.n.m.). Celou lokalitu Čeřínku máte jako na dlani a doporučuji jako další tip na výlet - např. stejnojmenný přírodní park, jehož součástí je přírodní památka Hojkovské rašeliniště nebo naučnou stezku Čertův hrádek (714 m.n.m.), kde se nachází zbytky přírodní skalní hradby. Když se trochu otočíte, uvidíte vrch Křemešník s rozhlednou Pípalkou.
Pole, které vidíte hned u silnice, se jmenuje Klektavec a váže se k němu jedna pověst:
Na Klektavi
V místě na Klektavci bývalo pěkné pole, na kterém se nejlépe dařilo bramborám. Patřívalo sedlákovi, u něhož kromě čeledína a děvečky sloužil asi desetiletý chlapec Kuba, úplný sirotek. Jednou na podzim, když se dobývaly a svážely brambory, stala se chlapci zvláštní příhoda. Čeledín rozorával brázdy, za ním šly ženy, sbíraly do košíků brambory a sypaly je na vůz. S nimi pracoval i Kuba. Teprve pozdě večer odvážel čeledín vozy jeden po druhém domů. U těch posledních, které ještě zůstaly na poli, musel někdo počkat.
Kuba už byl unavený, ale musel na poli zůstat, i když se potmě sám bál. Vzpomněl si na všechny strašidelné příběhy, které slyšel vypravovat: o světýlkách, hejkalech, divých ženách.
Najednou uslyšel divný zvuk, který ho tak vystrašil, že raději vylezl do koruny blízké jabloně. Na pole vzápětí přiběhlo stádo divočáků a bez bázně začalo spásat zbytky brambor.
V Kubovi byla malá dušička, ani se na stromě nepohnul, snad se i bál dýchat. Zdálo se mu to jako věčnost, než se na polní cestě ozval rachot přijíždějícího vozu, divočáci se polekali a utekli. Čeledín se díval po Kubovi, ale nikde ho neviděl. Teprve na opakované zavolání se ozval ustrašeným hláskem z jabloně. „ Co to tam děláš, kluku,“ divil se čeledín, „koukej ať si dole, jinak tě tam nechám přes noc“.
„Proboha jen to ne“! Já jsem se tak strašně bál, když sem přišli ti klektavci a strašně klapali zubama.“
Čeledín se smál, jak si Kuba přejmenoval divočáky. Vypravoval o tom doma hospodáři i chase a od té doby se tomu poli říká „Na Klektavci“.
A teď k samotné keši - vzhledem k tomu, že tato keška byla v podstatě drive-in 
rychlá a jednoduchá, tak jsme pro zpestření zalogování přidali jednoduchý hlavolam. Aby ses kačere zapsal, musíš otevřít schránku. Není nutné jakékoli násilí a silné tahání. Když začneš správným dřívkem, půjde to samo. Ale neboj, pro netrpělivce je nápověda přiložena.
Chovejte se prosím k hlavolamu ohleduplně, ať nám dlouho vydrží.
Děkujeme 