U Maletína v Zábřežské vrchovině se nacházely proslulé pískovcové lomy, materiál z nich posloužil k výstavbě a tvorbě uměleckých děl v celé oblasti střední a severozápadní Moravy, kromě celé řady božích muk, křížů a křížků za vše hovoří Pamětní Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Dnes jsou již lomy opuštěné. Nedaleko křižovatky lesní cesty u zatáčky z Maletína na Svojanov najdeme v lese upravený pramen zvaný U dvou Janů.
Proč však u Dvou Janů?
Odpověď na tuto otázku nám dávají pracně zjištěná historická fakta:
Budování morových sloupů odstartoval Tridentský koncil, který tak dal období baroka jeden z výrazných rysů. Vzorem byl sloup na Piazza Santa Maria Maggiore v Římě, vztyčený roku 1614. Dobou svého vzniku v letech 1716-1754 patří olomoucký monument až k posledním příkladům této módní vlny. Ale svou výtvarnou koncepcí, bohatstvím figurální výzdoby a konečně i rozměry a výškou (35 m) se od všech podobných památek výrazně odlišuje. Sloup se po svém dokončení stal pro obyvatele města zdrojem nesmírné hrdosti, protože všichni, kdo se na jeho stavbě podíleli, byli občany Olomouce. Jeho vysvěcení 9. září se osobně účastnil tehdejší první pár monarchie, císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Olomoucký trojiční sloup je vrcholným dílem hned několika umělců a řemeslnických mistrů, kterým ale mnoho štěstí nepřinesl. První, kdo zemřel již během stavby, byl Václav Render. Ani jeho následovníkům, Františku Thoneckovi, Janu Václavu Rokickému a Augustinu Scholtzovi, nebylo dopřáno spatřit dokončenou stavbu. Tu dokončil až Rokického syn Jan Ignác. To byl náš první Jan, který sem do Maletína s otcem jezdil pro pískovec.
Fragmwent Maletínské kroniky
V letech 1715–1716 sužovala Moravskou Třebovou morová epidemie. Sloup, zde postavený, je zlacený, opatřený i latinskými nápisy a sochami světců. Ve spodní rovině jsou sochy sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a sv. Františka Xaverského. Dále zde jsou menší sochy sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského, sv. Petra z Alkantry a sv. Jana Nepomuckého. Výstavbou sloupu byl pověřen Jan Sturmer, původem z Královce, měšťan a cechovní sochař olomoucký. A to je náš druhý Jan, který také chtěl využít maletínský pískovec.
A právě zde, u pramene se oba Janové setkali, první jako mladík přijel pro pískovcové bloky, druhý jako již zkušený stavitel přijel vytěžit svůj díl. Oba Janové se dostali do sporu a po krátké slovní potyčce následoval i krátký zápas mezi oběma družinami kameníků. Nakonec oba týmy porazila žízeň. Zasedli ke společnému ohni, umyli si ruce v prameni a narazili bečku piva, kterou Sturmer prozíravě vyfasoval v třebovském pivovaru.
A tak se v průběhu večera zrodila dohoda o využití pískovce z Maletína mezi oběma Jany – v dohodě vystupovali jako partneři. Na její počest bylo toto, na českém území první „registrované partnerství“, připomenuto pojmenováním U dvou Janů.