Lípa je oficiálně stromem Slovanů od roku 1848. Zvolení lípy představovalo národní symbol vůči útlaku a agresivitě velkoněmecké říše, ta si totiž vybrala jako svůj symbol dub. Za svůj národní strom ji považují nejen Češi, ale i Slováci a Slovinci. Můžeme ji nalézt na standartě prezidenta a státní pečeti, ale i na vojenských uniformách a bankovkách. Lípa patřila mezi posvátné stromy starých Keltů a Slovanů.
Lípa dorůstá až do 30 m výšky, průměr kmene až 1 m. Solitérně rostoucí lípy mají silné, někdy vykotlané, boulovité kmeny až 3 m v průměru a dožívají se 300 až 400 let, přičemž takto významní jedinci jsou vyhlašováni jako památné stromy. Lípa je velmi významná medonosná dřevina. V lidovém léčitelství a také ve farmacii se používá lipový květ do nálevů a čajů, při horečkách, nachlazení, onemocnění ledvin a močových cest.
Keš je umístěná u skupiny starých líp velkolistých. Tyto lípy patří k nejstarším stromům v okrese Jihlava, přičemž lípa s obvodem kmene 670 cm je v současnosti na jihlavsku stromem s největším zaznamenaným obvodem kmene. Jejich existence je patrná již z II. vojenského mapování z let 1836-1852. Skupina lip byla vysázena pravděpodobně kolem bývalého altánku u cesty spojující brtnický zámek se zámeckou bažantnicí.