Krása krajiny, kudy jsme projížděli, brzy rozptýlila chmurné, obavami naplněné myšlenky a vzpomínky. Před námi se pomalu zvedal kraj plný lesů a hájů, tu a tam se tyčily srázné kopce korunované skupinkami stromů. A mezi těmito zelenými kopci se vinula naše silnice. Vozovka byla hrbolatá, ale přesto nám přišlo, že po ni letíme v téměř horečnatém spěchu, jehož důvod jsem tehdy nechápal.
Jak se sklánělo k večeru a my zvolna stoupali průsmykem, začalo se silně ochlazovat a houstnoucí soumrak jako by stmeloval stíny stromů v jedinou tmavou mlhovinu. Občas, jak silnice vedla borovým lesem, ve tmě jakoby se nad námi uzavírajícím, vyvolávaly v nás chomáče šedi, jež se vznášely místy mezi stromy, podivně záhadný pocit. Ten oživoval myšlenky a chmurné představy, vyvolané již na sklonku dne, kdy červánky vytvářely tajuplné obrazce z hrůzu nahánějících mraků, zřejmě neustále se povalujících v údolí.
Někdy byly kopce tak srázné, že přes vozkovo pobízení mohli koně stoupat jen velmi pomalu. Chtěl jsem seskočit a jít vedle nich, jako to děláváme doma, jenže vozka o tom nechtěl ani slyšet. „Ne, ne,“ řekl „tady po setmění nemůžete jít, zdejší tvorové jsou tu příliš divocí.“
Jak najít kešku?
Staré knihy skrývají odpovědi na mnohá tajemství!
N 49° 10. ??? E 016° 20. ???
Uzříš-li ve tmě bílý šat, shoří tvé šance na návrat!
Upíří hrob najdeš na výchozích souřadnicích.
Přeji úspěšný lov!