„Králův stůl“, který se nachází nedaleko rybníka Šanovce a nazýván je takto již od středověku. Toto pojmenování pro původně jedno lesní oddělení a později rozšířené i na blízké okolí mělo povstat od toho, že svého času měl jet zdejší cestou „Hradečnicí“ (nezaměňovat s dnešní „Hradečnicí“, jež vede od lesního hřbitova u Malšovic k Bělečku) král Jiří z Poděbrad, aby navštívil svůj hrad Litice, kde sídlíval již jeho otec Viktorin. Protože byl dlouhou cestou až příliš unaven a navíc vyhladovělý, zastavila se jeho družina k odpočinku na jedné mýtině. Podle jedné verze se její členové v čele s panovníkem usadili kolem velkého pařezu. Podle jiného znění zasedli k velkému balvanu, jenž byl později odvezen údajně až do Vídně. Sluhové sáhli do zásob, ale neměli kam položit všechny pokrmy, takže onen pařez či balvan se stal hodovním stolem. Po zahnání hladu, uhašení žízně a následném krátkém odpočinku se vydala družina dále na cestu. Od těch dob si všichni od Bělče nad Orlicí až k Sutým břehům ukazovali až s posvátnou úctou tato místa, a to včetně bájného pařezu či balvanu.