Přijměte prosím pozvání k Ambrožovu prameni, ke kterému naši pradědečkové a prababičky chodívali pro „RÁDIOVOU VODU“ (rozumějte radioaktivní).
Napadlo vás někdy, proč je Benecko nazýváno vzdušnými lázněmi? Je to pouze marketingový výmysl nebo má tento přívlastek oprávněný důvod? Na tyto otázky vám odpoví keška, kterou chci oslavit obnovení krásného místa v horním konci Bártovy rokle na Benecku.
O léčivých pramenech pod Žalým se píše už v 17. století, ale až v letech 1924 – 1932 jejich léčivou radioaktivitu změřili Dr. Vilém Santholzer a Dr. Fr. Ulrych, které doprovázel znalec Krkonoš a tajemník MÚ Jindřich Ambrož. V Bártově rokli tehdy naměřili 130 Macheových jednotek (Mache je stará jednotka objemové radioaktivní látky odpovídající koncentraci radonu v 1 lt kapaliny nebo plynu. Nazvaná podle německého fyzika H. Macheho). Dr. Santholzer později naměřil 50 – 70 M. j. a tehdy tzv. emanaci nazývá radonem.
O Jindřichu Ambrožovi, po kterém byly prameny pojmenovány, se záměrně nebudu dopodrobna rozepisovat, neboť si o něm můžete přečíst na naučné tabuli nedaleko od keše a také je o něm napsáno v listingu keše „Ambrožův smrk“ GC2T3A2 od kolegy Dekstrena.
V roce 1947 – 1948 v časopise Horské prameny, ročník lll. V čísle 9 – 10 na str. 160 J. Ambrož píše:
RADIOAKTIVNÍ PRAMENY NA BENECKU
V letech 1931–2 zkoumal radiolog dr. Sandholzer radiovou emanaci v krkonošských pramenech a radioaktivitu vzduchu. Ve vyvřelinách žulového krkonošského masivu je vlastní zdroj radiové emanace, která činí některé krkonošské prameny tak cenné. Systematika radioaktivity v oblasti Žalého, kdež z podnětu a za pomoci pisatele dr. Sandholzer zjistil zvlášť silnou radioaktivitu pramenů Ambrožových, byla zrevidována geologem a petrografem dr. Fr. Ulrichem. Zkoumané prameny z povodí Jizerky a oblasti Žalého patří území svorovému. Radioaktivní prameny vysílají do vzduchu radioaktivní záření. Proto se hodí zvláště Benecko s okolím velice dobře svým značným zdrojem emanačním za místo, kde hledáme zotavení. Radioaktivita vod i vzduchu má léčebný účinek na lidské zdraví. Tekoucí voda vypouští obsah emanace do vzduchu, který se stává přírodním inhalatoriem. V Bártově rokli těsně nad okružní cestou kolem Žalého má pramen Ambrožův, jak je nazván ve vědeckých spisech, asi 105 Macheových jednotek, jiný silný pramen asi 130 M. j. Pramen A. dává vody 0, 6 lt za vteřinu, za minutu tedy 36 lt. a transportuje z nitra Žalého asi 3 600 M. j., za hodinu 216 000 M. j. Sedíme-li u pramene, inhalujeme každým vdechnutím asi 0, 25 M. j. emanace. V jednom litru vzduchu u pramene zjistil dr. Sandholzer 0, 5 M. j., jedno vdechnutí obsahuje asi půl litru vzduchu. Již pouhým dýcháním přichází organismus ve styk s emanací, aniž by se voda pila. O výzkumu radioaktivních pramenů v Krkonoších vydána byla vědecká pojednání v české, německé, francouzské a anglické řeči. V poslední době se jedná o opětovný průzkum a praktické využití radioaktivity vod na Benecku k horské léčbě. K tomu dodávám, že v nadmořské poloze 750-900 m tohoto známého letoviska a místa zimních sportů, ohraničeného smrkovými lesy, jeví se při přiměřeném ozařování slunečními ultrafialovými paprsky příjemný, zdravý a léčivý účinek, zvláště v zimě na sněhu. Slunce vysílá neviditelné ultrafialové paprsky, které působí na tělo a jsou hlavním činitelem horské léčby. Tyto paprsky, které jsou nahrazovány v lékařské praxi křemíkovou lampou, v nízkých polohách skoro úplně mizí, jsouce vázány kouřem a prachem, jehož ve vyšších polohách téměř není. Účinek přiměřeného ultrafialového ozáření jeví se na pokožce dobrým jejím prokrvením. Skýtá velice příjemný pocit posílení a osvěžení nejen tělesného, ale i duševního. Několikatýdenní pobyt na Benecku poslouží zejména k zotavení po zápalech plic, pohrudnice a chudokrevným a slabým dětem. Propagace pro rekreační ruch na Benecku tedy značná. (Poznámka: v tomto původním textu je Dr. Santholzer psán jako Sandholzer – zřejmě překlep).
K obnovení Ambrožova pramene došlo po rekonstrukci vodovodu Bátovka. Na obnově se podílela obec Benecko, Správa KRNAP, VHS Turnov, zaměstnanci Střediska služeb Benecko a zednický mistr pan Vladimír Šír z Mrklova. Dále bylo místo opatřeno lavičkami a tabulí, ze které se dozvíte spoustu zajímavých informací. Třeba o svatém Ambrožovi nebo o stavbě vodovodu pro Jilemnici.
A nyní něco k lovu. Parkovat můžete u lanovky Kejnos nebo u bývalého hotelu Diana. Z parkoviště u Diany je to asi 600m. Myslím, že cestu zvládnete i s kočárkem. Tradičku jsem zvolil proto, aby bylo víceméně snadné ji nalézt a hlavně aby nedocházelo ke zbytečnému plundrování přírody "béefkářema".
Přeji úspěšný lov a hezký ozdravný zážitek.
