GCS - Umělá družice

Umělá družice

Umělá družice (umělý satelit) je umělé kosmické těleso, které se pohybuje v prvním přiblížení po uzavřené křivce (oběžné dráze, přibližně po elipse) kolem přirozeného kosmického tělesa, např. planety nebo jejího měsíce, na rozdíl od kosmických sond, pohybujících se na počátku jejich letu v gravitačním poli Země po otevřených křivkách (po parabole nebo hyperbole).

Podle specifických vlastností oběžných drah umělých družic se jako zvláštní podkategorie rozeznávají družice stacionární, polární a heliosynchronní.

Umělé družice se rozdělují do kategorií zejména právě podle centrálního tělesa, kolem něhož se pohybují, tedy např. umělé družice Země, umělé družice Měsíce, umělé družice Marsu atd. Umělá kosmická tělesa, pohybující se po eliptických drahách kolem Slunce, se sice v počátcích kosmonautiky nazývala analogicky umělé družice Slunce nebo umělé planetky, ale později se pro ně vžilo spíše označení meziplanetární sondy, případně planetární sondy.

Družic je celá řada, liší se podle svého úkolu:

• Vědecké (astronomické, geofyzikální, geodetické, biologické)
• Vojenské a špionážní
• Navigační (ty máme rádi, že?)
• Meteorologické (správným kačerům na počasí nezáleží)
• Radioamatérské
• Telekomunikační

Další dělení je podle své hmotnosti:

• klasická (největší, mnohaúčelové, servisovatelné, manévrovatelné)
• minisatelit (maximálně stovky kg, jednoúčelové, neservisovatelné)
• mikrosatelit (kilogramy, nebo i gramy, například Starlink, školní satelity)

Poloha družic se určuje podle polohy a tvaru elipsy vůči Zemi.

Zdroj: Umělé družice

Jak na keš:

Keš najdete na souřadnicích:

N  50° 45.XXX
E 014° 41.YYY