🌱Let's plant trees 03-2 duby v miletínské aleji🌳 Traditional Cache

Mám velmi rád stromy. Z celého srdce. Jsou to úžasná stvoření, která nám toho tolik dávají a nic za to od nás nechtějí a nemají. Sázím stromy a keře, kdekoliv můžu. Je to můj největší koníček, se kterým jsem začal, když mi bylo 13 let. Náhodou, když se mi zatoulal jeden kaštánek ze sběru a na jaře vyrostl na zahradě. V současnosti (2021) je mu 28 let a je již „dědečkem“ :o). Od té doby jsem zasadil již velké množství dalších dřevěných kamarádů do volné přírody a dělají mi a snad i dalším živým tvorům radost.

Tuto v pořadí třetí stromosazečskou kešku jsem vytvořil na počest mých dvou dřevěných přátel, které jsem 3. dubna 2014 zasadil do nové dubové aleje, jež tu zbudovalo město Miletín (viz níže). Když jsem se před lety procházel zdejší mladou dubinou, všiml jsem si, že tu jsou naproti sobě dvě pěkná místa, kam by se ještě dva stromky hodily. Shodou okolností jsem měl na své malé školce dva unikátní doubky a těm jsem nakonec dopřál toto výsostné místo v krásné masarykovské aleji.

Dub cer z Valtické zahrady – velký cestovatel a bojovník

Žalud tohoto stromku z nádherných zahrad valtických jsem dostal jako dárek od mého kamaráda Mariana, který tam byl na výletě. Zasadil jsem ho hned koncem září 2002 do květináče a nečekaně mi vyrašil uprostřed zimy 30.1.2003. Měl jsem ohromnou radost, že se takto vyklubal. Jeho začátky však byly opravdu nelehké a moc se mu zpočátku nedařilo. Celý následující rok byl takový zakrslý, a i listy měl zvláštní - nepodobné dubu ceru. Poté je dokonce zničehonic shodil a dlouho vypadal, že je mrtvý. Ještě jsem si však říkal, že mu dám šanci a udělal jsem dobře! Na jaře 2004 totiž vyrašil (sice opět ze země, a ne z terminálu), leč nyní do větší výšky a listy už byly jaksepatří – takže opět radost veliká :O) Jelikož jsem ho nechtěl na venkovní školku přesadit, dokud trochu nezesílí – zůstal nezvykle dlouho v květináči (vystřídal dva). Moc nepřirůstal, ale žil. Až v jeho 4,5 letech jsem se ho na jaře 2008 odvážil zasadit na školku. Však ani tam moc nenarůstal – říkal jsem si, že si asi buduje kořenový systém. Stále žil, a to bylo hlavní. Nakonec se ukázalo, že jen čekal na vhodný okamžik. Rozrostl se totiž právě ten rok, co jsem objevil zdejší místo v krásné miletínské dubové aleji! :o) Nu a teď již 7 let (od jara 2014) je součástí zdejší krajiny, náramně se mu daří a dělá mi OBROVSKOU RADOST.

Dub z Průhonic

Semenáček tohoto stromku jsem objevil při zářijové procházce roku 2010 v Průhonickém parku, kam jsem zavítal s moji milou žínkou. A to mi nedalo, když jsem pod jedním zajímavým javorem objevil jeho semenáčky – jeden si nevyrýt a do uříznuté plastové láhve s trochou zeminy neuložit ;O) Přitom jsem však vedle objevil jeden zajímavě vypadající semenáček dubu – ohóóó, zaradoval jsem se a vydoloval jsem ho též :o) Tady ve stínu by ani jeden neměl šanci přežít – a mě dělá dobře jim tu šanci dávat. Mateřský strom dubu jsem bohužel neobjevil. Semenáček vypadal dosti podobně, jako běžné druhy, leč přišlo mi, že má přeci jenom trochu jiné listy. Celkem by mě zajímalo, zda se jedná o nějaký zajímavý kultivar či běžný dub letní. Kdyby byl v kačerstvu nějaký zkušený dendrolog – moc rád bych se to dozvěděl.

Oproti dubu ceru (je o 7 let mladší) se tomuto již od začátku náramně dařilo. Hned jsem ho zasadil na školku. Před 4. rokem života byl natolik velký, že jsem ho mohl spolu s valtickým kamarádem přesadit na toto krásné dubové místo. Ač zde měly oba stromky krušné začátky (hned zjara tu byly velké mrazy a milé stromky musely obrůstat listovím od znovu) neodradilo je to, a i tento doubek se poté náramně uchytil a opravdu znamenitě prospívá. Mám z něho VELKOU RADOST!

Stezku zbudovali občané Miletína ve dvacátých letech 20. století, a to na počest prvního československého prezidenta T.G. Masaryka, který navštívil Miletín dne 10. 7. 1929. Stezka začíná od studánky (u Polednice) a pokračuje až k soše P. Marie Immaculáty na bývalém popravišti. V té době byly po obou stranách vysázeny duby. Stezka byla obyvatelstvem hojně navštěvována a sloužila jako výchozí bod k procházkám do blízkého okolí Miletína.

Nástupem německé okupace se stala stezka trnem v oku nacistů, tudíž přestala jakákoliv údržba. To se však nezměnilo ani v době komunistické a stezka tak prakticky zanikla – postupně zarostla a přestala se využívat.

V zimě roku 2009 se však vše začalo měnit. Pracovníci města Miletín nejdříve vykácely náletové dřeviny, zlikvidovali skládku a obnovili studánku u hájenky. Poté přišly na řadu lavičky a odpočinkový přístřešek s ohništěm. Nu a dne 6. listopadu 2009 se sešla veřejnost z Miletína a okolí a započala výsadba 20 dubů, čímž byla dosázena dubová alej, protože některé původní stromy zahynuly.

Také Vy si najděte nějaké oblíbené místo – třeba u cesty, kterou chodíte nebo u nějaké méně frekventované silnice, po které často jezdíte a vysaďte tam strom či keř. Uvidíte, jakou radost Vám pohled na něj bude v průběhu let a ročních období dělat!

Je jednou z nejdůležitějších věcí, na kterou byste se měli před vysazením zaměřit. Zásada je – STROMEK BY NEMĚL NIKOMU VADIT! Pakliže máte velkou zahradu, les či jiné „své“ místo – je to ideál. Já takové příležitosti již vyčerpal a musel jsem se proto porozhlédnout jinde. Nezjišťuji, komu pozemek patří, ale všímám si a vybírám místa, která se nesekají (často meze), nebo jim nikdo příliš nevěnuje pozornost, nebo se i sekají, ale mám pocit, že by tam nemusel vadit. Na dané místo se zajedu podívat víckrát, abych se ujistil, že tu nebude stromek někomu trnem v oku, ale naopak. Zásadně nesázím na jižní stranu polí, jelikož vím, že by se to některým zemědělcům nemuselo líbit, kdyby jim tu vzrostlé stromy stínily a „braly“ úrodu.

Nejrychlejší je pochopitelně koupit si v zahradnictví stromek, jaký chcete. Také jsem jich takto pár vysadil a dělají mi radost. Jelikož jsem si postupem času vybudoval ke stromům o dosti bližší vztah - moc se mi nelíbí, že ty kupované musí mít poničené kořeny – ono to jinak nejde. Takový roční kaštan či dub má 3x delší kořen, než je on sám – tak si představte, jak by musely být velké kořeny stromků velikosti člověka – které se nejčastěji prodávají. V průběhu let jsem vypozoroval, že takto vysazené stromky v různých nových stromořadích či alejích si dlouho budují kořenový systém (tím pádem nemohou dávat energii do kmene a moc nepřirůstají) a když se o ně nikdo více nestará, mají většinou 30% úmrtnost! Stromy jsou živé a stejně jako jiné organismy vnímají, když se o ně někdo stará nebo jim alespoň věnuje pozornost.

Já jsem si vytvořil na zahradě malou cca 2 m2 vekou stromovou školku. Na ni sázím buď přímo semínka nebo přesazuji mladé roční stromky z květináče nebo z přírody (z místa, kde jich je hodně a mám pocit, že by tam neměly šanci na přežití). Z této školky poté sázím většinou dvou až tří leté stromky do volné přírody. Jak jsou menší, je s nimi po přesazení pochopitelně větší práce, ale nemají příliš poničené kořeny a rostou rychleji. Na školce mám každým rokem okolo dvaceti malých stromečků či keříků.

Ideálně bych doporučoval koupit si jeden stromek ze zahradnictví – výhoda je okamžité osazení vybraného místa a při tom si do květináče zasadit nějaký dobře rostoucí plod (dubu, kaštanu, javoru či buku) nebo najít v přírodě malý roční semenáček a ten si vsadit na zahradu nebo i na již vybrané místo.

V prvních letech po přesazení je potřeba se o takový mladý stromek občas postarat, aby měl větší šanci dorůst se dospělosti. Dát kůlek a pletivo; obsekat (já používám srp), aby ho i s ochranou neposekali (také se mi u menších stromků několikrát stalo), dát nový kůlek (vydrží 2 – 5 let) a v prvních letech v obdobích sucha ho občas zalít.

V začátcích jsem první stromky prostě jen přesadil na vytipované místo a bylo. Teprve, když mi je (kromě prvního Kaštanu) všechny okousala zvěř, jsem pochopil, že je musím nějak ochránit a začal jsem ke každému dávat pletivo a kůlek. Výrazná plastová pletiva mi však často mizela a vystavovala stromky poničení. Nakonec jsem objevil pletivo, které vydrží a nepoutá příliš pozornosti (zatím zmizelo jen jednou) – takzvané králičí pletivo (s co největšími oky), které vždy nastříhám na potřebný rozměr. Jsou však nižší, takže je musím v období, kdy je stromky začnou přerůstat a zvěř by jejich terminál mohla okousat, nastavit. Pletivo nesundávejte, dokud nebude mít stromek obvod minimálně 40 cm – jinak mu hrozí zničení tzv. „loupáním“ kůry zvěří (stalo se mi několikrát).

I like trees. Very much. I love them. They are amazing living-beings which give us so many and get nothing back. I plant tree where ever I can. It is my biggest hobby. I started plant them when I was 13 years old. My first one was Horse chestnut (28 years old - nowadays 2021 and already the grandpa :o). I have planted many others wooden friends to the wild since then.

I made this third "planting-tree" cache in honor of my two wooden friends, which I planted on April 3, 2014 in a new oak alley, which was built here by the town of Miletín (see below). As I was walking through the alley several years ago, I noticed that there were two beautiful places opposite each other where two more trees would fit. Coincidentally, I had two unique young oak trees in my little tree nursery, and I planted them in this unique place - the beautiful Masaryk alley.

Plant the tree on your favourite spot or by the path you often walk and observe how amazing trees can be. It is beautiful relation for life.

This is one of the most important things you should focus on before planting. The principle is – THE TREE SHOULD NOT BOTHER ANYONE! If you have a large garden, forest or other "your own" place - it is the ideal. I have already exhausted such opportunities and therefore had to look elsewhere. I do not look into who owns the land, but I notice and choose places that do not mow (often the balks), or no one pays too much attention to them, or even mow, but I feel that the tree wouldn’t mind there. I visit the place several times to make sure it will be safe there for the tree. I don't plant on the south side of the fields, because I know some farmers might not like it if the trees shade and reduce the crop.

The fastest way is to buy the tree you want in gardening, of course. I planted a few of them like this as well and they make me happy as others. I have built up much closer relationship with the trees over the time- I don't really like the fact that the ones bought have to have damaged roots - it has to be like that. One year old chestnut or oak has a root 3 times longer than itself - so imagine how large the roots of human-sized trees (which are most often sold ) would have to have. Over the years, I have noticed that trees planted in this way in various new tree lines or alleys have been building a root system for a long time (so they can't give energy to the trunk and don't grow much) and when no one cares more about them, they usually have a 30% mortality rate! Trees are alive and, like other living beings, perceive when someone cares for them, or at least pays attention to them.

I created my own tree nursery about 2 m2 in the garden. I either plant seeds directly on it or I transplant young annual trees from a flowerpot or from nature (from a place where there are many of them and I feel that they would not have a chance to survive). From this nursery, I usually plant two- or three-years old trees in the wild. There is more work with them after transplanting because they are smaller of course, but they do not have damaged roots so much and they grow faster.

Ideally, I would recommend buying one tree from gardening - the advantage is the immediate planting to the selected place and at the same time plant a well-growing fruit (of oak, chestnut, maple or beech) in the pot or find a small annual seedling in nature and plant it on the garden or even to an already selected place.

In the first years after transplanting, it is necessary to take care of a young tree from time to time, so that it has a better chance of growing into adulthood. Put stakes and wire mesh; mow around (I use a sickle) so that someone doesn’t cut it by machine even with protection (it also happened to me several times with smaller trees), put new stake ( lasts 2 – 5 years) and in the first years during periods of drought to water them occasionally.

In the beginning of my planting, I just transplanted the first trees to the selected place and that was all. It was only when all of the trees (except the first Chestnut) were gnawed off by deer and hares that I realized I had to protect them somehow, and I began to give mesh and stake to each one. However, the plastic mesh often disappeared and exposed the trees to damage. In the end, I discovered a mesh that will last and not attract too much attention (so far it was stolen only once) - the so-called rabbit mesh (with the largest possible meshes), which I always cut to the required size. However, they are lower, so I have to adjust them in the period when the trees start to overgrow them and the game could bite the top of the tree. Do not remove the mesh until the tree has a circumference of at least 40 cm - otherwise it is in danger of being destroyed by the so-called "peeling" of the bark of game (it has happened to me several times).

Tato keška by Vás měla trochu pobavit a zároveň prověřit vaši zručnost. Nachází se na staré suché švestce na spojnici obou „mých“ dubů ve výšce 0,5 m nad zemí. Nic nerozebírejte, jen vystřelte a chyťte. PROSÍM O JEJÍ NAVRÁCENÍ DO PŮVODNÍ PODOBY. POSLEDNÍ DOBOU SE STÁVÁ, ŽE "SPOUŠŤ" UPADNE - V TOM PŘÍPADĚ SE POKUSTE VRÁTIT TAK, ABY SE MOHLO OPĚT STŘÍLET - TO ZNAMENÁ NAD PRUŽINU. DĚKUJI.

Pozor, v kešce NENÍ TUŽKA.

„Přeji příjemnou procházku masarykovou dubovou stezkou a prima zábavu u chytání kešky. Ať se daří. Zdraví Dzingo“

„I wish you a pleasant walk along the Masaryk Oak Trail and great fun catching caches. All the best and many greetings from Dzingo.“

„ Ich wünsche Ihnen einen angenehmen Spaziergang auf dem Masaryk Eichenweg und viel Spaß beim Cachen fangen. Viel Glück und Grüße von Dzingo“

2022-10-26 s dcerkou Makaliel

Dub z Průhonic 15 let (vlevo); Dub cer 22 let (vpravo) 2025-06-13