Byl jednou švarný mladík Oldřich, který se svými rodiči přišel do těchto míst osidlovat pohraničí, v tuto dobu sličná dívčina Božena, která se svou sestrou přišla do stejné vsi také osidlovat pohraničí. Přes den těžká práce na poli ale večer vesnická zábava, posezení u ohně, plavení koní a tak se stalo, že přeskočila jiskřička a za rok se konala svatba krásná v kostele sv. Jakuba v Horní Libchavě, svatebčané přijeli ke kostelu v kočáře. Nevěsta Božena měla krásný dlouhý závoj a družičky, mládence a atmosféru v kostele a krásný zvuk varhan byl úžasný, psal se 8.12.1946 Oddávající byl František Gráf děkan v Horní Libchavě az Oldřicha a Boženy se stal krásným párem. Oni spolu byli celý život až do smrti.
Kostel byl uzavřen, začal chátrat až záchrana začala vytvářením Občanského sdružení Jakub .. http://www.okw.cz/jakub/
Kostel svatého Jakuba Většího , či někdy Kostel svatého Jakuba Staršího ] je barokní kostel náležející pod Římskokatolickou farnost v Horní Libchavě. Byl v obci Horní Libchva na Českolipsku postaven roku 1736 v barokním stylu, věž je starší. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Nový kostel byl postaven na pokyn velkopřevora maltézských rytířů Gundakaa Poppo z Ditrichštejna místo starého ze 14. století v roce 1736 v barokním slohu. Patronát nad ním (i původním kostelem) měl Řád maltézských rytířů, kteří tehdy měli ve správě obce, zámek i zdejší farnost. Z původního kostela zůstala zachována především hranolová věž. V letech 1810 až 1812 byl kostel prodloužen o přístavbu předsíně. V roce 1930 byla správa nad kostelem překonána na diecézi v Litoměřicích. Po roce 1945 objekt postupně zchátral, v posledních letech začala iniciativa Občanského sdružení Jakub jeho obnova. V roce 2010 byl znovu vysvěcen. Od roku 1958 je kostel zapsán v celostátním seznamu kulturních památek pod číslem 35274/5-2971.
Bohoslužby se zde konají každou lichou neděli. Kostel byl zapojen do akce Noc kostelů v roce 2012. Fara v sousedství dnes slouží jako ubytovací zařízení.
Patrocinium kostela v Horní Libchavě je poprvé doloženo už v roce 1372. Nejstarší písemný doklad o existenci staveb je obsažen v rejstříku papežských desátků z roku 1352. Kostel byl tehdy jednou jednou z far, která náležela k lipskému děkanátu, litoměřickému arciděkanátu.
Podobu kostela z této doby neznáme. Podle ostatních staveb z okolí můžeme předpokládat, že se jedna o kostel s jednoduchou dispozicí. Obdélnou plochostropou loď na východě zakončoval pravoúhlý presbytář, který by snad mohl být z části obsažen v současném zdivu kněžiště. Zda-li měl kostel věž nevíme. Lze předpokládat, že kostel existoval již v době, kdy byl severovýchodně od jádra vsi postaven krad Klinštejn, připomínaný poprvé v roce 1339 a vznik někdy po roce 1300.
Na dlouhou dobu se potom písemné prameny odmlčují. Zajímavá je zpráva o vypálení kostela husty při jejich tažření k České Lípě roku 1426. Svatostánek, ponechaný svému osudu, byl "po dlouhé době opět vybudován". Zprávu bychom mohli hypoteticky vztáhnout ke stavbě věže po předchozím někdy z této doby. Další písemné zprávy uvádějí rok 1499, kdy měla být přistavěna sakristie.
Dnešní podoba kostela přinesla až duchovní správa prováděná kněžími řádu maltézských rytířů od doby kolem roku 1700. Barokní přestavby z roku 1736 přinesla prostornější loď s patrovým řazením oken, dřevěnou kruchtu a oratoř nad sakristií.
V letech 1810 až 1812 byl kostel prodloužen o přístavbu předsíně. Řád maltézských tyřířů držel patronátní právo ke kostelu až do roku 1926. Od roku 1930 se správa ujala diecéze Litoměřice.
I západní průčelí drobného, původně hřbitovního kostelíka v Horní Libchavě je zakončeno štítem s převýšenou nikou, která byla kdysi určena k osazení nejspíš kamenné sochy patrona - sv. Jakuba Většího, jemuž je libchavský kostel zasvěcen. A i když současná tvář kostela odkazuje až k jeho novější historii - pozdně barokní přestavbě z roku 1736 a další z roku 1813, patrocinium kostela nasvědčuje jeho staršímu, možná ještě středověkému založení.
K. Schmidt, řídící učitel Franz Wi, insch, čp. 27 obecní pokladník a majitel
Oswald Klimt, čp. 34 obecní radní kulič skla
Franz Mairich, čp 153 starosta obce od roku 1912
Frz. Melzer, čp. 56 zástupce starosty
Wenzel Puhl, čp. 59 obecní radní a mistr kovářský
br. Franz Polak farář
