Vlečka Chotěšov - Mantov
Stopy historické težby uhlí na Stodsku na jižním Plzeňsku jsou patrné především v okolí Zbůchu, kde můžeme ještě v dnešních
dnech pozorovat zbytky odvalové haldy. Zde se těžilo převážně ve druhé polovině minulého století. V blízkém okolí ale
probíhala těžba ještě dříve, většinou důkazů po této činnosti však zavál čas. Jedním z pozůstatků po těžbě z přelomu 19. a
20. století jsou zbytky železničního mostu u Mantova, kudy procházela vlečka od dolů Austria v Mantově a Bayer ve Vstiši.
Délka vlečky byla dlouhá asi 6,5 km a začíná u strážního domu (který již nestojí) mezi Stodem a Chotěšovem. Na této
krátké trase musela překonat tok řeky Radbůzy. Většina již nestojí ale zbytky jeho konstrukce, především středový pilíř, jsou
vstupní branou do minulosti. Jde o nejpatrnější stopu, která spojuje historickou těžbu se současností. Koleje totiž byly
rozebrány ihned po ukončení těžby a použity jinde. Dráhu byste tedy hledali marně. Jen v okolní krajině se místy
objevují patrné náspy, kudy kdysi trať vedla. Jeden takový je k vidění v Mantově.
Těžba v Mantově
Počátky těžby uhlí v Mantově se začaly psát už v roce 1780 ale k jejímu většímu rozvoji přispěla až v roce 1861 železniční
trať spojující Plzeň a německý Furth im Wald. Důl Austria byl otevřen v roce 1892. Těžilo se zde uhlí vynikající jakosti a
bylo využíváno především v průmyslu. Nepřetržitá těžba probíhala až do roku 1921.
Težba ve Vstiši
U Vstiše se těžilo v několika dolech. Nejvýznamnějším byl důl Bayer, dříve nazývaný Štich. Hloubit se začalo v roce 1893 a
těžba byla zahájena o dva roky později. Hloubka hlavní jámy dosahovala úctyhodných 452 metrů. Těžilo se ale pouze do roku
1904. "Bayerka", jak se dolu mezi havíři říkalo, patřila k dolům bohatým na výrony třaskavých plynů a o nebezpečí zde
nebyla nouze. I proto se v dole horníci zdráhali pracovat. Jeden z nich přišel při výbuchu o zrak.
Po stopách vlečky i za ježibabou
Výrazné stopy po obou dolech dnes patrné nejsou a proto zájemci o průmyslovou historii mikroregionu Radbuza vyhledávají
hlavně zbytky mostu přes řeku a u jezu poblíž Mantova. Na místo se dá z obou stran dojet autem. Vhodný je příjezd k
levému břehu od Chotěšova. U technické památky je i malé parkoviště, kde lze vůz zanechat. Samozřejmě cylisté a pěší turisté
se na místo také pohodlně dostanou po modré turistické značce.
Každého na první pohled překvapí dřevěná chata na středovém pilíři mostu. Není k ní žádný přístup a malá veranda evokuje
přistávací plochu pro čarodějnice. Chatku před několika lety postavilo několik kutilů z letního tábora, kteří materiál
ke stavbě přepravovali na pilíř pomocí lanovky nebo po vodě. Lanovkou šlo nějakou dobu chatku také navštívit. Dnes už je
bohužel ponechána svému osudu (nebo čarodějnici?) A chátrá.
Především díky chatce na pilíři je tak místo navštěvováno i rodinami s dětmi, ve kterých strašidelné stavění vyvolává
pohádkové představy. Dále lze u jezu pozorovat oba krajní pilíře mostu a násyp pro koleje.
Informace a fotky s dovolením překopírováno z původní keše GC1Y19B
