Kostel vévodí panoramatu prastaré hanácké obci Těšetice, jejíž jméno bylo odvozeno od vladyky, který se jmenoval Ťešata. Byl založen a zbudován v době kdy Sv. Cyril vysvětil chrám Svatého Petra v Olomouci, což bylo kolem roku 860. Základní rozměry odpovídají modulovému systému, jehož základem je šířka apsidy 355 cm (12 římských stop), míra byla základem půdorysu Velkomoravských kostelů. tzv. Byzantský systém.
První písemná zmínka o kostele je z roku 1282, v níž opat hradišťský Budiš vydal paní Boleslavě podací list o kostele v Těšeticích. Samostatný záznam o kostele je z roku 1561, kdy za faráře Tomáše Tilera byly do kostela umístěny lavice.
20. 1. 1668 vyhořely celé Těšetice včetně fary a i kostel lehl popelem. Pro neshody poddaných kapituly s farářem byl kostel ponechán svému osudu. Teprve 10. října 1741 byl kostel znovu vysvěcen a měl již takové rozměry jako dnes, byl zvýšen a byl přistavěn i presbytář.
V roce 1750 se začaly boční stěny chrámu rozestupovat, protože kostel byl postaven na uměle nasypaném návrší a prolomením východní zdi se při stavbě presbytáře narušila soudržnost celé stavby, hrozilo spadnutí celého kostela. Téhož roku za faráře Roberta Chmela byly k severní a jižní zdi přistavěny opěrné pilíře a porušené klenutí bylo opraveno a zaklínováno, v roce 1839 byla přistavěna sakristie.
Dle zápisu ze dne 30. 10. 1848 byly na kostele dva velké zvony o váze 2420 liber a o váze 1496 liber. Další 612 liber a zvon sanktusový o váze 62 libry, kde byly zavěšeny není známo. 24. 6. 1857 vyhořela tzv. Malá strana Těšetic, shořela i střecha celého kostela, byly úplně zničeny všechny zvony, přelil je zvonař Wolfgang Straub z Olomouce.
V roce 1862 se opravoval vnitřek kostela, lešení postavené v presbytáři se na dvou místech propadlo. Proto byl důkladně prozkoumán celý presbytář, jelikož byly dohady o existenci tajných chodeb. Bylo zjištěno, že lešení se propadlo do starých hrobů a základy oltáře rovněž stojí nad sklepením starého hrobu. Dále se našly základy staré opěrné zdi, kterou byl starý kostelík zakončen, je to v těch místech kde začíná dnešní presbyterium. Za 500 zlatých byl zhotoven hlavní oltář Josefem Černým z Přerova. Spodek oltáře je zděný, vrch dřevěný. Tentýž mistr zhotovil i oltář Panny Marie Sedmibolestné. Oltáře Svaté Barbory a Svatého Jana Nepomuckého byly postaveny za faráře Ludvíka Bluchy. Sochy cherubínů (andělůl) jsou zhotoveny neznámým řezbářem. Sochy světců nad oltářem, Svatý Norbert a Svatý Augustin, jsou dílem Tyrolského sochaře Fera Stoshofera za 495 zlatých, daroval je kostelu Matěj Okleštěk, rolník z Těšetic. Týž umělec zhotovil sochy Svatého Antonína a Františka za 208 zlatých, dar od Františka Filípka z Těšetic. Obraz nad hlavním oltářem, Loučení Svatého Petra a Pavla, namaloval vídeňský malíř Jan Hofl za 450 zlatých. Za faráře Josefa Bluchy namaloval také devět výměnných obrazů na hlavní oltář: Narození Krista Pána, Klanění se tří králů, Obětování Páně Ježíše v chrámu, Zmrtvýchvstání Krista, Seslání Ducha Svatého, Poslední večeře Páně, Anděl strážný, Zvěstování Panny Marie a Nanebevzetí Panny Marie. Oltářní obrazy Panny Marie Sedmibolestné na pravé straně jsou darem hraběte Mořice St. Genis, čtrnáct obrazů křížové cesty darovali manželé Živných a P. Blucha. Křtitelnice je dílem kameníka Jana Havláska z Olomouce za 700 zlatých. Nad křtitelnicí je socha Svatého Jana Křtitele od Leopolda Moredera.
KE KEŠI : Jedná se o jednoduchou tradičku v obci Těšetice, kterou všichni většinou jen projíždíme
keš samotná je klasická PETka a neměl by být žádný problém jí odlovit