Co víte o KHB - Podél Lužnice [5] Traditional Geocache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měla významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Série keší "Co víte o KHB" vám při putování za deseti krabičkami s deseti tematickými listingy nabízí možnost ponořit se do problematiky KHB trochu detailněji. A záleží už jen na vás, zda tuto sérii přijmete jako výchovně-vzdělávací ... či jako příjemnou a odpočinkovou procházku ... či jako deset levných bodů. Ať tak nebo tak, vždycky to splní svůj účel.-) A tak se vydejme na cestu slovy KHB: "Směle kupředu!"

NĚCO MÁLO K TÉTO SÉRII:

Dovoluji si vás pozvat na procházku podél Lužnice po červeně značené turistické stezce. Protože pro "havlíčkovskou" sérii nemůže být lepšího umístění ... červené a bílé pruhy turistických značek k tomu vysloveně vyzývají! Po červeně značené turistické stezce v jejím nejkrásnějším úseku, v kaňonovitém údolí mezi Táborem a Příběnicemi. V místech, která jsou tou nejlepší vizitkou prvorepublikových aktivit Klubu českých turistů ... lávka na Harachovce ... pěší tunel ve skály u Bredy ... ochoz pod příběnickým hradem. A za tohle všechno vděčíme Janu Antonínu Vilému Domečkovi (1828 - 1915), spoluzakládajícímu členovi KČT v Táboře.

Když tudyma kráčím ... a jakože trasu mezi Táborem, Příběnicemi a Bechyní absolvuji několikrát do roka ... tak si na tohoto osvíceného turistického vizionáře vždycky vzpomenu. Je tu fakt báječně! Klid ... šumění řeky ... datel klofá do pochodového rytmu ... a veverka čučí, kdo tu utrpením skučí.-) Nikdo tě tu neruší ... signál tu prostě není a gépéeska lítá jako splašená. Údolí klidu a míru ... údolí pohody ... jedno z posledních...

Keše jsou umístěné na cca 7 km dlouhé trase, toho času v poměrně nelichotivém stavu. Polomy, vývraty, lávky a povalové chodníky v havarijním stavu. Stezka je určená pro pěší turisty a nedoporučuje se procházka s kočárky. Na obou koncích stezky jsou instalované tabulky se zákazem vjezdu cyklistů, ale tenhle zákaz je za současné legislativy nevymahatelný. Tak když už sem prostě na tom kole musíte, tak alespoň prosím o toleranci a ohleduplné chování!

Jak jsem už uvedl, tak v údolí Lužnice bývá omezený a nestabilní signál. Doporučuji, abyste si nahráli celou sérii keší off-line, a stejně tak, abyste si u všech keší stáhli fotohinty. Oceníte to, až vám tu bude lítat gépéeska.-)

Také doporučuji pohodlné turistické oblečení a pevnou obuv, až se budete šplhat skalkám vstříc.-) Nepodceňujte terénní ohodnocení keší, prosím!

Série keší nemá bonus, a tak ji můžete absolvovat jak od restaurace Harachovka (od keše č. 1), tak od penzionu Příběnice (od keše č. 10). Záleží jen na vás. Můžete to vzít na zpátečku, nebo jednosměrně a využít hromadnou dopravu. Neradím ... nedoporučuji ... nenapovídám.-) Jen přihodím několik "rozcestníků", abyste se mohli zodpovědně rozhodnout:

- Restaurace Harachovka - penzion Příběnice ... 7,0 km
- Restaurace Harachovka - keš č. 10 ... 6,0 km
- Restaurace Harachovka - Švehlův most (BUS) ... 2,5 km
- Penzion Příběnice - keš č. 1 ... 6,0 km
- Penzion Příběnice - Malšice (BUS) ... 4,5 km

Přeji všem HAPPY GEOCACHING ... a společně s panem Domečkou ... ZDRÁVI DOŠLI!

NÁRODNÍ NOVINY

Revoluce roku 1848 zasáhla téměř celou Evropu a nevyhnula se přirozeně ani habsburské monarchii a českým zemím, které byly její součástí. Změny se promítly do všech sfér života - politických, sociálních, hospodářských i mentálních. Formulovány byly základní občanské požadavky. Živá byla především otázka česko-německá a postoj k velkoněmeckým snahám.

Význam tisku za revoluce mimořádně vzrostl poté, co byla císařským patentem dne 15. března 1848 zrušena cenzura. Karel Havlíček se tehdy ptal: "Kterak budeme užívati svobody, zvyklí jsouce na uzdu cenzurní? Celá Evropa hledí nyní na nás, okážeme-li se hodní svobody, nebudeme-li užívati svobody nerozumně ke ke zlému."

Za nových poměrů Havlíček opustil redakci pražských novin a rozhodl se pro vlastní nezávislé noviny - od 5. dubna 1848 začaly vycházet "Národní noviny". Svůj první text v nich uzavřel výzvou: "Bratří! Směle kupředu! To budiž naše společné heslo! A takový bude i směr těchto Národních Novin."
líček věřil i v tak vypjaté době v rozum a potřebu vzdělání, odmítal střety, plédoval pro "revoluce v hlavách, ne zbraněmi" a rovnoprávnost národa, vyzdvihoval ty, "kteří ctí zásadu, že všechna moc pochází od národa". Prostředkem k tomu měla být osobní - občanská - bezúhonnost a zodpovědnost: "O každém, který se vám v politických a veřejných záležitostech za rádce nabízí, hleďte se vždy napřed strany jeho domácího i privátního života přesvědčiti, je-li zachovalý muž. Kdo je ničema, ten také jistě nemíchá se do politiky z poctivých oumyslů."