Horažďovice - nádraží - historie
Horažďovice jsou železniční stanice ve východní části města Horažďovice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji nedaleko řeky Otavy. Leží na neelektrizované jednokolejné trati č.185
Stanice byla vybudována společností Českomoravská transverzální dráha, která usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech až po Trenčianskou Teplou. Dne 1. října 1888 byl zahájen pravidelný provoz v úseku z Klatov do stanice Horažďovice Babiny, (později Horažďovice předměstí), kde se napojila na trať spojující už tehdy Vídeň, České Budějovice a Plzeň. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného architektonického vzoru shodného pro všechna podobná nádraží. V areálu nádraží bylo vystavěno též nákladové nádraží či bytové domy pro drážní zaměstnance.
Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku - Uhersku v roce 1908 obsluhovala stanici společnost Císařsko-královské státní dráhy. Po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Dovětek:
Dnes si možná spousta cestujících, jedoucích vlakem do nebo přes Horažďovice říká, proč tak poměrně velké a významné město leži na vedlejší trati a ne na hlavní železniční tepně jako třeba srovnatelně velké Blovice. Pravda je taková, že tyto úmysly už v samém zárodku zmařili koncem 19. století městští konšelé, kteří byli zřejmě osobně zainteresováni na povoznickém řemesle a báli se konkurence. Na hlavním koridoru se tak ocitla stanice Horažďovice - předměstí, dříve nazývaná (a mnohými i dnes) Babiny.
Současnost:
Ani na začátku 21. století ovšem železniční stanice Horažďovice neztratila na významu a projíždí přes ní tisíce cestujících, kteří míří do severní časti Šumavy ať už za pracovními povinnostmi, sportem, turistikou a nebo třeba návštěvou svých známých. Největší vytíženost je zde ale bezesporu v letních měsících, kdy se doslova davy vodáků hrnou směrem k Sušici splouvat zlatonosnou Otavu.
Proč keška zrovna tady:
Hlavním důvodem, proč jsem založil kešku na zdánlivě tak banálním místě jako je nádraží, je to, že se nám v nedávné minulosti vylouplo ve staronové kráse. Hlavní budova je z venku opravena ve stylu, v jakém byla postavena už před 130 lety, ale její interiéry odpovídají potřebám cestujících, kteří jsou dnes zvyklí už na trošku vyšší standart služeb. A tak má nyní nádraží například bezbariérový přístup, nové moderní veřejné toalety a spostu dalších vylepšení. Výrazné změny doznalo též okolí. Jestli se rekonstrukce povedla, to už posuďte sami. No a při té příležitosti si odlovte tuhle jednoduchou kešku. Ať vám tenhle snadný bodík udělá radost, ať už k ní dorazíte stylově vlakem a nebo třeba na kole.
Jak na keš:
Keška je umístěna asi 100 m od nádraží, samozřejmě z důvodu co nejmenší pravděpodobnosti vymudlení. Přesto se snažte chovat nenápadně, ať nám dlouho vydrží.
Pozn.: Pokud napadne sníh, což v našich končinách a nadmořské výšce není tak často, budete si muset kešulku vyhrabat.