CZ Na výchozích souřadnicích nic nehledejte, zbytečně se tam nezdržujte a raději rychle zmizte. Nachází se tam poměrně rušná křižovatka. Finální souřadnice získáte vyluštěním šifry na konci listingu.
EN The listing contains some informations about spiders in Czech language only, but you can find the final coordinates simply by solving the puzzle at the end of the listing.
Vítejte po čase u pokračování mojí série kešek s hmyzí tématikou, tentokrát se zaměřením na pavouky. Jako výchozí souřadnice jsem zvolil významnou místní křižovatku, a to na počest pavouků křižáků, kteří, když si odmyslíme sklípkany, tarantule a černou vdovu, patrně patří parně mezi nejznámější tuzemské pavouky. Na výchozích souřadnicích proto nic nehledejte, nezastavujte auta s žádostí o radu, a nejlépe tam vůbec nechoďte. Keška je ukryta někde v okruhu přibližně 2 km od výchozích souřadnic, a možná i nějakého toho pavouka tam potkáte, proto zvažte, zda není odlov v rozporu se seznamem vašich případných fóbií.
Jistě, skalní biologové by mohli namítat, že přece pavouci nepatří mezi hmyz, což tu ostatně ani nikdo netvrdí. Na druhou stranu mají pavouci k hmyzu hodně blízko – velikostí, vzhledem, společným životním prostorem či vzájemnými vztahy. Předchozí, a dlouhou dobu jediná keška v této sérii je věnována mravencům . A právě s mravenci je možno si některé druhy pavouků snadno splést. Jsou to pavouci, kteří se záměrně snaží vypadat jako mravenci, aby zmátli své predátory nebo kořist. V našich končinách se např. vyskytuje skákavka mravenčí (Myrmarachne formicaria). Vypadá jako velký rezavý mravenec, žije v blízkosti mravenišť a přebytečný pár nohou kamufluje jako tykadla. Živí se drobným hmyzem, ovšem s mravenci, které napodobuje, má příměří, neloví je, ani oni ji.
Existuje i pavouk, který se snaží vypadat jako vosa. Ovšem existují také druhy vos, které pavouky loví a parazitují na nich. Taková vosa pavouka nezabije hned, jen ho ochromí a naklade mu do těla vajíčko. Z něj se po čase vylíhne vosí larva, která pak postupně napadeného pavouka požírá zaživa zevnitř. Pavouk přitom dál vypadá jako živý a až do doby, než vosí larva opustí jeho tělo, se může pohybovat i stavět pavučiny. Pravděpodobně je to však spíš budoucí vosa, kdo řídí to, kam pavouk půjde a jakou pavučinu tam postaví, protože v závěrečné fázi vývoje vosí larvy pavouk vyhledá bezpečné místo a vyrobí pavučinu, která pak slouží jako úkryt pro čerstvě vykuklenou vosu.
Na světě žije přibližně 40 tisíc různých druhů pavouků. Ti nejmenší z nich nejsou větší než půl milimetru, zatímco ty největší druhy pavouků mohou dorůst i 10 cm s rozpětím nohou přibližně čtvrt metru a umí kromě hmyzu ulovit i malé hlodavce. Pavouci jsou také velmi staří obyvatelé Země, žili tu prokazatelně už v druhohorách, a někteří údajně dokázali ulovit i menšího dinosaura. Kousnutí některých pavouků může být nebezpečné i pro člověka. Jed některých pavouků je považován za účinnější, než jed nejjedovatějších hadů a štírů. V lepším případě způsobí velký a bolestivý otok, v horším případě může způsobit i smrt. Zkušenost z těmito nebezpečnými druhy pavouků zapsaná v kolektivní paměti lidstva je pravděpodobně objektivní příčinou poměrně rozšířeného strachu z pavouků, nebo alespoň odporu k nim. Nicméně naprostá většina pavouků je pro člověka neškodná, a i ti skutečně nebezpeční zaútočí na člověka zpravidla jen tehdy, pokud jsou člověkem překvapeni a cítí se ohroženi. Naopak tím, že loví hmyz, jsou pro člověka spíše užiteční, až na to, že po nich pak musíme uklízet pavučiny.
Je známo, že pavoučí vlákno má v přepočtu na svůj průřez vyšší pevnost než ocel či kevlar. Pokusy o velkovýrobu těchto vláken v pavoučích farmách však většinou selhaly z důvodu značné nespolečenskosti pavouků. Pavouci chovaní ve velkochovu se postupně sežrali navzájem. Pavoučí kanibalismus je znám i z jejich námluv, kdy u některých druhů pavouků samička po spáření samečka sežere, s čím mnohdy sameček předem počítá a sám se samičce nabízí k zakousnutí. Na druhou stranu ale existují i druhy pavouků, které tvoří početné kolonie, navzájem se nežerou, a dokonce vykazují i jistou dělbu práce mezi jednotlivými jedinci, podobně jako např. u mravenců, ovšem ti zase nejsou tak dobří ve stavbě pavučin.
A co pavouci a geocaching? Ani nemusí jít právě o kešku někde v opuštěném sklepení nebo v kanále, i když tam většinou o pavouky nouze není. Stačí i krabička někde v lese, ke které se musí prodírat houštím, a nějakou tu pavučinu možná vymetete. Proto není divu, že pavouci jsou i oblíbeným námětem geocoinů, travelbugů a také mnoha kešek.
No a konečně se dostáváme k tomu hlavnímu, tedy šifře. Protože pavouci mají „vod všeho vosum“, tedy 8 nohou i 8 očí, měl bych to pro vás jednu osmisměrku. Ale že je to osmisměrka „vod Vosaře“, čekejte i trochu toho jedu. Přeji hodně zábavy a trpělivosti při luštění! Na finálce zázraky nečekejte, vešla se tam jen malá PET, ale snad i tak bodík potěší. Nápovědy budou, jako obvykle, až po FTF.
Geo-lovu zdar!
Aktualizace 5/2025
Pokud máte problém s dokončením třetí úrovně šifry, zadejte řešení druhé úrovně šifry do ověrovače Certitudes jako jeden text bez interpunkce, mezer a bez diakritiky. Z důvodu tohoto usnadnění odebírám půl hvězdičky.