Ratajské pamětihodnosti
Rataje jsou malá obec ve Středočeském kraji rozložená v mělkém k východu skloněném údolí cca 5 km od Vlašimi. Název asi vznikl ze staročeského slova „rataj“, tj. oráč. První písemná zmínka o obci Rataje pochází z roku 1395 z doby vlády krále Václava IV. Původně zde byl svobodný hospodářský statek, až do poloviny 19. století pak byly Rataje poddanskou vsí. Na odlišení nedalekých Rataj nad Sázavou, kterým se říkalo Rataje Hrazené, nesly označení Rataje Ovesné.
Po husitských válkách žilo v Ratajích kališnické obyvatelstvo a spadalo do farnosti ve Zdislavicích. Majitelé Rataj se několikrát měnili a osada spadala do vlašimského, nebo kácovského panství. Důsledky třicetileté války (1618-1648) se projevily i v Ratajích. Proběhla rekatolizace a od roku 1627 se Rataje staly trvalou součástí vlašimského panství.
Mezi významné ratajské rodáky patřil řezbář František Kupsa. Zhotovil mimo jiné několik modelů bájného Blaníku s vojskem sv. Václava v jeho útrobách. Jeden je natrvalo, společně s vyřezávaným lidovým betlémem, umístěn v ratajské kapli, další je např. ve vlašimském muzeu. Pro kostel sv. Petra a Pavla ve Zdislavicích vyřezal sochu ukřižovaného Krista v životní velikosti, později přemístěnou na severní stranu kostela zvenčí, blíže ke vchodu. Režisér Evald Šorm ji využil při natáčení jedné ze scén k filmu „Den sedmý, osmá noc“.
(čerpáno z webu obec-rataje.cz)
Jak na keš
Stojíte před kaplí, na žluté cedulce napravo ode dveří je první letopočet ve tvaru 1ABC, třetí letopočet ve tvaru 1DAE, počet kulatých oken na zadní stěně kaple = F.
Vzorec pro výpočet finálních souřadnic:
N 49°42.(A-C)(D-E)(B-F) E 014°58.(E-B-F)(A-B)(D-F)