Adventure labs BONUS:
~ Věžové vodojemy středního a dolního Pojizeří ~
Nikde v České republice, mimo průmyslového Ostravska, nenajdete tolik věžových vodojemů na tak malém území. A co věž, to originál! Svým vzhledem, podobny rozhlednám, jsou neodmyslitelnou dominantnou většinou venkovských sídel regionu středního a dolního Pojizeří. Svou vertikálou doplňují blízké i vzdálenější horizonty zdejší krásné krajiny a aniž by ji narušily, dotvářejí s ní harmonický celek. Jsou různého stavebního slohu, tvaru i výšky či šířky, různého objemu vlastní nádrže, rozličných půdorysů a tvarů střech. Jedno však mají společné, do dnešních dnů jsou nedíllnou a plně funkční součástí místních či skupinových vodovodů.
Proč v řadě obcí plně postačovalo postavit vodojemy zemní nebo nadzemní? Nebyl to zbytečný přepych postavit věžový vodojem? To rozhodně ne! Ve jmenové části Mladoboleslavska byla téměř všechna zemědělská sídla již od středověku budována na náhorních úrodných půdách zvětralých hornin druhohorní křídy, které neudrží povrchové ani podzemní vody. Kopání hlubokých studní bylo nákladné a nezaručovalo vždy kýžený výsledek. Obce proto raději využily jistoty dlouhodobě ověřených pramenů v sousedících hlubokých dolech.
Zhruba do 1. světové války se pitná voda pro běžnou denní potřebu musela donášet z potoků, pramenů a studánek v údolí, pro hospodářské účely se musela dovážet. Po úzkých stezkách do strmých strání to bylo fyzicky namáhavé, v dešti a především v zimě pak nebezpečné. Karel Sellner vzpomíná, že za vodou do víseckého pramene v údolí Strenického potoka ... "je ovšem nutno krkolomnou cestou lesní úvozem sjížděti na důl a v trvale suchých letech byl ve větších hospodářstvích jeden potah po celý den zaměstnán přivážením vody, zvláště, když kaly v obci vyschnuly. Musel tu být stálý inventář na pramenitou vodu: vůz, putny, sudy, voznice a co času se promarnilo! Stalo se však, že pramen nedal dosti vody a tu nastala tvrdá povinnost dojíždět pro vodu až pod Sudoměř do Valovického pramene. Přivežení vody trvalo v tomto případě půl dne, nevyjel-li čeledín v noci z domova, neboť u pramene pod Sudoměří stávalo vozů jako před cukrovarem v době nejživější kampaně. Doušek vody v těchto bezvodých vsích byl zasloužený. V chudších rodinách chodili ženy (někdy i muži) s putnami pro vodu do vzdáleného dolu. V zimě a po dešti na příkré pěšině, vedoucí z dolu, mnozí upadli, kolena si rozbili nebo i jinak ublížili."
Mohelská vodovodní skupina dostala název podle potoka Mohelky. Příprava a výstavba skupinového vodovodu probíhala ve složitých podmínkách po 1. světové válce v letech 1920-1925 na území tří okresů - Mnichovohradišťského, Českodubského a Turnovského. V té době to byl nejrozsáhlejší a pro složité terénní podmínky technicky nejnáročnější skupinový vodovod Československa. Podílely se na něm zavedené a známé vodárenské firmy, jako Antonín Kunz - Hranice na Moravě, Ing. Karel Kress - Praha, Ing. Jaroslav Matička - Praha-Karlín, Artésia Praha, Ing. Tomeš - Turnov, Ing. Antonín Hráský a Ing. František Jenč, Karel Dub - Mladá Boleslav a další. Většinu prací, především tesařských, truhlářských, zámečnických, klempířských, pokrývačských, sklenářských, lakýrnických a malířských prováděly menší místní firmy.
Až na několik málo výjimek jsou věžové vodojemy na Mladoboleslavsku stále funkční. To svědčí především o kvalitně provedené stavbě i technologii, které byla, až na malé výjimky, u většiny vyměněna až při jejich celkové rekonstrukci po zhruba 100 letech od založení.
(zdroj: Ing. Ot. Pavlík: Věžové vodojemy na Mladoboleslavsku, Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav a.s., 2012)
* * *
Přijměte pozvánku k projížďce krásnou a klidnou krajinou středního Pojizeří se zastávkou na místech, kde naši předci již před 100 lety vybudovali tyto dominanty zdejší krajiny a dokázali tak zásadním způsobem zlepšit jejich hygienickou i kulturní úroveň a zasloužili se o rozvoj místního zemědělství.
* * *
Ke keši: Jedná se o bonusovou krabičku k sérii Adventure Lab keší "Věžové vodojemy v povodí Mohelky a Zábrdky". Jednotlivá zastavení můžete sbírat v jakémkoliv pořadí, k odlovení této finálky je však vhodné nechat si vodojem v Rostkově až nakonec. Někde u vodojemů naleznete informační cedule, jimž doporučujeme věnovat pozornost, část z informací je obsažena i v listinzích jednotlivých labek. Pak by už neměl být problém dosadit správné indicie do vzorečku a vydat se na finále.
POZOR! Bez odehrání labkešek nelze tuto mysterku vyluštit!
N 50° 35._ _ _ ' E 14° 56._ _ _'